|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do předmětu technologie skla. 2. Sklo, skelný stav, struktura skla. 3. Vlastnosti roztavených skel - viskozita, povrchové napětí, hustota, krystalizační schopnost. 4. Vlastnosti skla 1 - mechanické vlastnosti (pevnost skla, tvrdost a křehkost), tepelné vlastnosti (teplotní roztažnost, tepelná vodivost a měrná tepelná kapacita). 5. Sklářský kmen, vsázka, sklářské suroviny. Příprava vsázky a její zakládání. 6. Barvení skel ve hmotě, suroviny - barviva, jejich rozdělení, příčina barevnosti. Příklady barvení. 7. Základy tavení skla I: - chemické reakce při tavení skla, rozpouštění pevných látek v tavenině, principy čeření a rozpustnost plynů. 8. Základy tavení skla II: - proudění a homogenizace skloviny, sejití skloviny a její dočeřování. 9. Ekologie tavení a vypařování těkavých složek. 10. 10. Tavící agregáty - jejich rozdělení podle způsobu provozu, regenerace a rekuperace tepla, používané žáromateriály, sklářské pánve. 11. Ateliérové sklářské pece plynové a celoelekrické, jejich přednosti a využití. Tavení na ateliérové pánvové peci. 12. Ruční tvarování skloviny I: sklářské nářadí a pomůcky, princip náběru a tvarování skla na píšťale, význam kroužku, zásady odběru a ošetřování skloviny. 13. Ruční tvarování skloviny II: sklářské nářadí a pomůcky, princip náběru a tvarování skla na píšťale, význam nízké tepelné vodivosti kroužku, zásady odběru a ošetřování skloviny, sklářské formy, požadavky na ně, druhy forem a jejich charakteristika. Student porozumí sklu jako materiálu s výjimečným užitím pro výtvarné účely. Tak je tomu díky vlastnostem skla a jejich souvislosti se složením skla a jeho skelnou strukturou. Student získá reálný náhled na možnosti skla ve výtvarném ale i obecném využití. Tyto znalosti mu pak umožňují mnohem lepší orientaci v možnostech jeho použití. Znalost, respektování a správné využívání mimořádných vlastností skla je nutná pro úspěšnou realizaci záměru a umožňuje též účinnou konzultaci se sklářskými odborníky.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
| Výsledky učení |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| 1. TE skla, TE proces výroby skla a jeho blokové schéma. Název a význam jednotlivých technologických postupů, které se uplatňují ve sklářském výrobním postupu a lze je prezentovat jako blokové schéma. Základy řízení jakosti výrobního procesu |
| 1. TE skla, TE proces výroby skla a jeho blokové schéma. Název a význam jednotlivých technologických postupů, které se uplatňují ve sklářském výrobním postupu a lze je prezentovat jako blokové schéma. Základy řízení jakosti výrobního procesu |
| 2. Sklo, skelný stav, struktura skla. Definice skla, skelný stav, VT diagram skla, transformace skla. Struktura skla. |
| 2. Sklo, skelný stav, struktura skla. Definice skla, skelný stav, VT diagram skla, transformace skla. Struktura skla. |
| 3. Vlastnosti roztavených sklovin - viskozita. Pojem viskozity skla a odvození její jednotky. Viskozitní křivka a její průběh. Význam vztažných viskozitních bodů. Závislost viskozity na chemickém složení skla. Význam viskozity pro sklářskou technologii. |
| 3. Vlastnosti roztavených sklovin - viskozita. Pojem viskozity skla a odvození její jednotky. Viskozitní křivka a její průběh. Význam vztažných viskozitních bodů. Závislost viskozity na chemickém složení skla. Význam viskozity pro sklářskou technologii. |
| 4. Mechanické vlastnosti skla - pevnost skla, tvrdost a křehkost. Proč je pevnost skla v tlaku 10 až 15x větší než v tahu a v jakých hodnotách se pohybuje. Které faktory jsou rozhodující pro pevnost skla? Jaké jsou možnosti zvýšení mechanické pevnosti? Co se rozumí pojmem brusná tvrdost? |
| 4. Mechanické vlastnosti skla - pevnost skla, tvrdost a křehkost. Proč je pevnost skla v tlaku 10 až 15x větší než v tahu a v jakých hodnotách se pohybuje. Které faktory jsou rozhodující pro pevnost skla? Jaké jsou možnosti zvýšení mechanické pevnosti? Co se rozumí pojmem brusná tvrdost? |
| 5. Tepelné vlastnosti (teplotní roztažnost, tepelná vodivost a měrná tepelná kapacita). Pojem teplotní roztažnosti a její význam, definice a jednotka teplotní roztažnosti. Dilatační křivka a způsob určení hodnoty Tg transformační teploty a dilatometrického bodu měknutí Td. Závislost teplotní roztažnosti na chemickém složení skla a její aditivní výpočet. Jak závisí odolnost proti teplotnímu rázu na teplotní roztažnosti? K čemu slouží prstencová zkouška? Co charakterizuje vlastnost tepelná vodivost a co umožnuje? Charakterizujte měrnou tepelnou kapacitu. |
| 5. Tepelné vlastnosti (teplotní roztažnost, tepelná vodivost a měrná tepelná kapacita). Pojem teplotní roztažnosti a její význam, definice a jednotka teplotní roztažnosti. Dilatační křivka a způsob určení hodnoty Tg transformační teploty a dilatometrického bodu měknutí Td. Závislost teplotní roztažnosti na chemickém složení skla a její aditivní výpočet. Jak závisí odolnost proti teplotnímu rázu na teplotní roztažnosti? K čemu slouží prstencová zkouška? Co charakterizuje vlastnost tepelná vodivost a co umožnuje? Charakterizujte měrnou tepelnou kapacitu. |
| 6. Sklářský kmen, vsázka, sklářské suroviny. Příprava vsázky a její zakládání. Význam definice sklářského kmene. Nároky na skladování a vlastnosti sklářských surovin- Rozdělení sklářských surovin podle jejich významu a při výrobě kmene funkce. Základní typy kmenáren. Zakládání vsázky do tavících agregátů. |
| 6. Sklářský kmen, vsázka, sklářské suroviny. Příprava vsázky a její zakládání. Význam definice sklářského kmene. Nároky na skladování a vlastnosti sklářských surovin- Rozdělení sklářských surovin podle jejich významu a při výrobě kmene funkce. Základní typy kmenáren. Zakládání vsázky do tavících agregátů. |
| 7. Barvení skla. Fyzikální podstata barevného vjemu, příčina barevnosti, Barviva - suroviny pro barvení skla, jejich rozdělení a příklady. Příklady nejběžnějších iontových zabarvení. Koloidní barviva, příklady, a jak se dosahuje správného zabarvení? Jaké druhy těchto barviv jsou používány? |
| 7. Barvení skla. Fyzikální podstata barevného vjemu, příčina barevnosti, Barviva - suroviny pro barvení skla, jejich rozdělení a příklady. Příklady nejběžnějších iontových zabarvení. Koloidní barviva, příklady, a jak se dosahuje správného zabarvení? Jaké druhy těchto barviv jsou používány? |
| 8. Tavení skla 1. Energetická náročnost tavení skla. Děje probíhající při tavení a základní etapy probíhající při tavení. Chemické reakce mezi hlavními surovinami. Čeření - odplyňování taveniny, mechanismus čeření. |
| 8. Tavení skla 1. Energetická náročnost tavení skla. Děje probíhající při tavení a základní etapy probíhající při tavení. Chemické reakce mezi hlavními surovinami. Čeření - odplyňování taveniny, mechanismus čeření. |
| 9.Tavení skla 2. Význam homogenizace a její mechanismus Homogenizační proudění ve vanových agregátech Sejití skloviny a dočeřování. Vypařování těkavých složek a ekologie tavení. |
| 9.Tavení skla 2. Význam homogenizace a její mechanismus Homogenizační proudění ve vanových agregátech Sejití skloviny a dočeřování. Vypařování těkavých složek a ekologie tavení. |
| 10. Sklářské tavící agregáty. Historický vývoj a vynálezy Friedricha Siemense Typy tavících pecí a jejich rozdělení podle způsobu provozu v čase. Nejběžnější žáromateriály používané ve sklářství. Ateliérové sklářské pece, průběh tavby na pánvové tavící peci. |
| 10. Sklářské tavící agregáty. Historický vývoj a vynálezy Friedricha Siemense Typy tavících pecí a jejich rozdělení podle způsobu provozu v čase. Nejběžnější žáromateriály používané ve sklářství. Ateliérové sklářské pece, průběh tavby na pánvové tavící peci. |
| 11. Ruční tvarování skloviny. Sklářské nářadí a pomůcky. Princip náběru a tvarování skla na píšťale. Význam teploty, viskozity, nízké tepelné vodivosti a povrchového napětí, které musí umět využít sklář při tvarování skloviny. Základní požadavky na sklářské formy. Druhy forem a jejich charakteristika. Optické formy. |
| 11. Ruční tvarování skloviny. Sklářské nářadí a pomůcky. Princip náběru a tvarování skla na píšťale. Význam teploty, viskozity, nízké tepelné vodivosti a povrchového napětí, které musí umět využít sklář při tvarování skloviny. Základní požadavky na sklářské formy. Druhy forem a jejich charakteristika. Optické formy. |
| Odborné dovednosti |
|---|
| 1. Vytvořit ve správné posloupnosti blokové schéma sklářské výroby libovolně zvoleného sklářského výrobku a vysvětlit význam jednotlivých etap. |
| 1. Vytvořit ve správné posloupnosti blokové schéma sklářské výroby libovolně zvoleného sklářského výrobku a vysvětlit význam jednotlivých etap. |
| 2. Na VT diagramech skla a krystalické látky vysvětlit jejich rozdílný průběh při jejich ochlazování. |
| 2. Na VT diagramech skla a krystalické látky vysvětlit jejich rozdílný průběh při jejich ochlazování. |
| 3. Znázornit závislost viskozity skloviny na teplotě (dlouhý a krátký interval zpracovatelnosti) s vyznačením viskozitních oblasti technologických etap tavení, tvarovaní, tuhnutí a chlazení. |
| 3. Znázornit závislost viskozity skloviny na teplotě (dlouhý a krátký interval zpracovatelnosti) s vyznačením viskozitních oblasti technologických etap tavení, tvarovaní, tuhnutí a chlazení. |
| 4. Jakým způsobem můžeme zabránit nežádoucí krystalizaci skla během výroby skleněné plastiky nebo lehaného skla? |
| 4. Jakým způsobem můžeme zabránit nežádoucí krystalizaci skla během výroby skleněné plastiky nebo lehaného skla? |
| 5. Na čem je založeno zvýšení pevnosti skla tvrzením? Které vztažné viskozitní body lze vyhodnotit z dilatační křivky? |
| 5. Na čem je založeno zvýšení pevnosti skla tvrzením? Které vztažné viskozitní body lze vyhodnotit z dilatační křivky? |
| 6. Za jakých podmínek lze zpracovat sodu, která ztvrdla nevhodným skladováním? . |
| 6. Za jakých podmínek lze zpracovat sodu, která ztvrdla nevhodným skladováním? . |
| 7. Odbarvování skla, princip a postup. |
| 7. Odbarvování skla, princip a postup. |
| 8. Tavení skla1. Vysvětlete, proč se v průběhu čeření chovají bubliny o rozdílné velikosti různě. |
| 8. Tavení skla1. Vysvětlete, proč se v průběhu čeření chovají bubliny o rozdílné velikosti různě. |
| 9. Tavení skla II Jaké postupy jsou využívány pro snížení znečištění ovzduší? |
| 9. Tavení skla II Jaké postupy jsou využívány pro snížení znečištění ovzduší? |
| 10. Sklářské tavící agregáty. Na jakém principu jsou založeny elektrické tavící pece? |
| 10. Sklářské tavící agregáty. Na jakém principu jsou založeny elektrické tavící pece? |
| 11. Ruční tvarování skloviny. Jaký vliv má tepelná vodivost skloviny na stejnoměrnou tloušťku stěny foukaného výrobku? Jaký je význam kroužku v pánvi? |
| 11. Ruční tvarování skloviny. Jaký vliv má tepelná vodivost skloviny na stejnoměrnou tloušťku stěny foukaného výrobku? Jaký je význam kroužku v pánvi? |
| Vyučovací metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) |
| Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) |
| Praktické procvičování |
| Praktické procvičování |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) |
| Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming) |
| Praktické procvičování |
| Praktické procvičování |
| Hodnotící metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Kombinovaná zkouška (písemná část + ústní část) |
| Kombinovaná zkouška (písemná část + ústní část) |
|
Doporučená literatura
|
-
Blumentrit. Sklářské materiály. SNTL Praha, 1984.
-
Fanderlík,I. Barvení skla. Práh Praha 2009, 2009. ISBN 978-80-7252-3.
-
Olga Drahotová a kolektiv. Historie sklářské výroby v českých zemích I. II. Praha, 2005.
-
Petrášová, H. a kol. Technologie skla pro 2.ročník SPŠ sklářských. SNTL Praha , 1982.
-
Petrášová, H. a kol. Technologie skla pro 3. ročník SPŠ sklářských. SNTL Praha, 1984.
-
Smrček,A. a kol. Tavení skla. Česká sklářská společnost o.s. Jablonec nad Nisou, 2008. ISBN 978-80-904044-0-3.
-
Špaček,J.,Pešek,K. Zdobení a zušlechťování skla v huti. SNTL Praha, 1971.
|