Teoretická část je věnována listové zelenině a semenům pro pěstování microgreens
s důrazem na jejich nutriční benefit. V experimentální části byly pěstovány semena řeřichy a ředkvičky na univerzálním zahradnickém substrátu a vatě. U microgreens byly v šestém až devátém dnu růstu odebírány vzorky pro přípravu mineralizátu s následným měřením prvkového složení pomocí ICP-MS. Trendy v akumulaci jednotlivých prvků pro dané růstové medium a plodinu jsou zaneseny v grafech. Řeřicha měly nejvyšší koncentrace K, Mg, P, Mn, Zn, S, Fe, a ředkvička Mg, K, P, Mn, Fe, Zn, S. Ve vzorcích byly zaznamenány nejnižší koncentrace Cs, Ce, Y, Tl a nekteré prvky nebyly vůbec detekovány. Konzumace 100 g porce microgreens (řeřichy a ředkvičky) přispívá u žen 55 % k hodnotě RDA pro Mn,
48% pro Cu a 43% pro Mg. U mužů byly hodnoty podobné, s nižším příspěvkem. Co se týká toxických prvků pro osobu vážící 70 kg, příspěvek 100 g microgreens k hodnotě PTMI pro prvek Cd je 65 %. Pro ostatní težké kovy byly tyto hodnoty výrazne nižší. Microgreens tvoří bohatou zásobu minerálních a stopových prvků, přičemž jejich množství během procesu růstu roste a u některých prvků kolísá. Tahle práce prokázala, že microgreens pěstované na půdě jsou bohatší na obsah minerálních a stopových prvků. Pečlivý výběr růstového média a druhu microgreens, stejně jako načasování sklizně, může mít značný vliv na obsah prvků v microgreens.
Anotace v angličtině
The theoretical part is devoted to leafy vegetables and seeds for growing microgreens with an emphasis on their nutritional benefit. In the experimental part, garden cress and radish seeds were grown on a universal horticultural substrate and cotton wool. In the case of microgreens, samples were taken on the sixth to ninth day of growth for the preparation of the mineral with subsequent measurement of the elemental composition using ICP-MS. Trends in the accumulation of individual elements for a given growth medium and crop are
plotted in graphs. Garden cress had the highest concentrations of K, Mg, P, Mn, Zn, S, Fe, and radish Mg, K, P, Mn, Fe, Zn, S. The lowest concentrations of elements were recorded in the samples Cs, Ce, Y, Tl, and some elements were not detected at all. Consumption of a 100 g portion of microgreens (garden cress and radishes) by women, contributes 55% to their RDA value for Mn, 48% for Cu and 43% for Mg. For men, the values were similar, with a lower contribution. Regarding toxic elements for a person weighing 70 kg, the contribution of 100 g of microgreens to the PTMI value for the element Cd is 65%. The values for other heavy metals were significantly lower. Microgreens are a rich source of
minerals and trace elements, with their amount increasing during the growth process, for some elements fluctuating. This work proved that microgreens grown on soil are richer in mineral and trace element content. Careful selection of the growth medium and type of microgreens, as well as the timing of harvest, can have a significant effect on the elemental content of the microgreens.
Teoretická část je věnována listové zelenině a semenům pro pěstování microgreens
s důrazem na jejich nutriční benefit. V experimentální části byly pěstovány semena řeřichy a ředkvičky na univerzálním zahradnickém substrátu a vatě. U microgreens byly v šestém až devátém dnu růstu odebírány vzorky pro přípravu mineralizátu s následným měřením prvkového složení pomocí ICP-MS. Trendy v akumulaci jednotlivých prvků pro dané růstové medium a plodinu jsou zaneseny v grafech. Řeřicha měly nejvyšší koncentrace K, Mg, P, Mn, Zn, S, Fe, a ředkvička Mg, K, P, Mn, Fe, Zn, S. Ve vzorcích byly zaznamenány nejnižší koncentrace Cs, Ce, Y, Tl a nekteré prvky nebyly vůbec detekovány. Konzumace 100 g porce microgreens (řeřichy a ředkvičky) přispívá u žen 55 % k hodnotě RDA pro Mn,
48% pro Cu a 43% pro Mg. U mužů byly hodnoty podobné, s nižším příspěvkem. Co se týká toxických prvků pro osobu vážící 70 kg, příspěvek 100 g microgreens k hodnotě PTMI pro prvek Cd je 65 %. Pro ostatní težké kovy byly tyto hodnoty výrazne nižší. Microgreens tvoří bohatou zásobu minerálních a stopových prvků, přičemž jejich množství během procesu růstu roste a u některých prvků kolísá. Tahle práce prokázala, že microgreens pěstované na půdě jsou bohatší na obsah minerálních a stopových prvků. Pečlivý výběr růstového média a druhu microgreens, stejně jako načasování sklizně, může mít značný vliv na obsah prvků v microgreens.
Anotace v angličtině
The theoretical part is devoted to leafy vegetables and seeds for growing microgreens with an emphasis on their nutritional benefit. In the experimental part, garden cress and radish seeds were grown on a universal horticultural substrate and cotton wool. In the case of microgreens, samples were taken on the sixth to ninth day of growth for the preparation of the mineral with subsequent measurement of the elemental composition using ICP-MS. Trends in the accumulation of individual elements for a given growth medium and crop are
plotted in graphs. Garden cress had the highest concentrations of K, Mg, P, Mn, Zn, S, Fe, and radish Mg, K, P, Mn, Fe, Zn, S. The lowest concentrations of elements were recorded in the samples Cs, Ce, Y, Tl, and some elements were not detected at all. Consumption of a 100 g portion of microgreens (garden cress and radishes) by women, contributes 55% to their RDA value for Mn, 48% for Cu and 43% for Mg. For men, the values were similar, with a lower contribution. Regarding toxic elements for a person weighing 70 kg, the contribution of 100 g of microgreens to the PTMI value for the element Cd is 65%. The values for other heavy metals were significantly lower. Microgreens are a rich source of
minerals and trace elements, with their amount increasing during the growth process, for some elements fluctuating. This work proved that microgreens grown on soil are richer in mineral and trace element content. Careful selection of the growth medium and type of microgreens, as well as the timing of harvest, can have a significant effect on the elemental content of the microgreens.
Charakterizovat technologii pěstování microgreens spolu s plodinami, které lze využít pro tento způsob pěstování.
Shrnout nutriční benefity, popř. antinutriční látky, pro pěstované microgreens s důrazem na obsah minerálních a stopových prvků.
II.Experimentální část
Provést praktický pokus pěstování microgreens na vybraných semenech plodin a monitorovat v průběhu růstu obsah minerálních a stopových prvků. Využít analýzu pomocí ICP-MS.
Zásady pro vypracování
I.Teoretická část
Charakterizovat technologii pěstování microgreens spolu s plodinami, které lze využít pro tento způsob pěstování.
Shrnout nutriční benefity, popř. antinutriční látky, pro pěstované microgreens s důrazem na obsah minerálních a stopových prvků.
II.Experimentální část
Provést praktický pokus pěstování microgreens na vybraných semenech plodin a monitorovat v průběhu růstu obsah minerálních a stopových prvků. Využít analýzu pomocí ICP-MS.
Seznam doporučené literatury
\par[1] {Niroula, A et al. (2021). Pigments, ascorbic acid, total polyphenols and antioxidant capacities in deetiolated barely (Hordeum vulgare) and wheat (Triticum aestivum) microgreens. Food Chemistry 354, 129491}
\par[2] {Zhang, Y et al. (2021). Nutritional quality and health benefits of microgreens, a crop of modern agriculture. Journal of Future Foods 1-1, 58-66}
\par[3] {Sharma, S. et al. (2022). Vegetable microgreens: The gleam of next generation super Foods, their genetic enhancement, health benefits and processing approaches. Food Research International 155, 111038}
Seznam doporučené literatury
\par[1] {Niroula, A et al. (2021). Pigments, ascorbic acid, total polyphenols and antioxidant capacities in deetiolated barely (Hordeum vulgare) and wheat (Triticum aestivum) microgreens. Food Chemistry 354, 129491}
\par[2] {Zhang, Y et al. (2021). Nutritional quality and health benefits of microgreens, a crop of modern agriculture. Journal of Future Foods 1-1, 58-66}
\par[3] {Sharma, S. et al. (2022). Vegetable microgreens: The gleam of next generation super Foods, their genetic enhancement, health benefits and processing approaches. Food Research International 155, 111038}
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil komisi výsledky své diplomové práce. Poté byla komise seznámena s
posudky a hodnocením vedoucího a oponenta (hodnocení vedoucího: A- výborně,
hodnocení oponenta: A – výborně). V rámci posudků byly studentovi položeny následující dotazy oponenta:
1. Vkapitole 1.3 píšete o minerálních látkách vlistové zelenině a jejich významu vlidské výživě. Jak je to sjejich vstřebatelnostía využitelností? 2. Na str. 32 uvádíte, že jste obsah vlhkosti stanovoval při 105 °C po dobu dvou hodin. Opravdu se vám za tak krátký čas podařilo vzorek vysušit na výslednou sušinu 7 -15 % (jak uvádíte na str. 36)? 3.Pro výpočet RDA a AI jste použil referenční hodnotu 100 g microgreens. Je takový denní příjem podle vás reálný?
Poté byla vedena diskuze o diplomové práci, během které byly jednotlivými členy komise
položeny následující dotazy:
MVDr. Zdeněk Polášek, Ph.D.: Jak si vysvětlujete přítomnost kadmia? ZODPOVĚZEN ZCELA
Mgr. Martina Bučková, Ph.D.:Nesetkal jste se v jiných publikacích s možností přítomnosti kadmia? Můžete Váš výsledek porovnat s jinou publikací? ZODPOVĚZEN ZCELA
Studentka prokázala hluboké znalosti dané problematiky a schopnost je chápat v širokých souvislostech. Na otázky odpověděla výstižně. Vystoupení bylo jisté a přesvědčivé. Na doplňující otázky reagovala správně a pohotově.