Cílem našeho výzkumu bylo ověření účinnosti vybraných desinfekčních prostředků použitých při praní látkových dětských plen. Srovnávali jsme účinnost použití zředěné kyseliny peroxyoctové a peruhličitanu sodného. Desinfekce je nutná, neboť v případě přítomnosti infekce v dětské plence může při společném praní dojít ke kontaminaci ostatních plenek a následně i dětí patogenními mikroorganismy. Z tohoto důvodu je nutné najít vhodnou metodu desinfekce i s ohledem na životnost materiálu.
Na základě výrazných rozdílů v počtu sledovaných mikrobiálních skupin (celkových počtů bakterií, sporulujících bakterií, střevních bakterií a kvasinek) u dvou srovnávaných prostředků lze shledat, že desinfekční (oxidační) účinky kyseliny peroxyoctové jsou oproti peruhličitanu sodnému výrazně vyšší. Co se týče ostatních skupin patogenních a deterioračních organismů, jako jsou patogenní prvoci a plísně, předpokládáme jejich choulostivost vůči vyšším teplotám, což bylo v případě plísní ověřeno i experimentálně v rámci prvního laboratorního pokusu u Aspergillus niger a A. oryzae, Penicillium funiculosum, Gliocladium virens a Rhizopus stolonifer, kdy došlo během desinfekčního praní k jejich redukci o čtyři řády až na pouhé desítky jednotek tvořících kolonie.
Anotace v angličtině
The aim of our research is to verify the effectiveness of selected disinfectants used in washing cloth baby diapers. We compared the effectiveness of using dilute peroxyacetic acid and sodium percarbonate. Disinfection is necessary because if an infection is present in the baby diaper, it may contaminate other diapers with pathogenic microorganisms during the joint washing. For this reason, it is necessary to find a suitable method of disinfection also with regard to the liveliness of the material.
Based on the significant differences in the number of colony-forming units between the two agents compared, the disinfecting (oxidising) effects of peroxyacetic acid are many times higher than those of sodium percarbonate. With regard to other pathogenic organisms, such as certain strains of fungi and moulds, we assume that they are susceptible to higher temperatures, which was verified experimentally in the case of moulds in the first laboratory experiment with Aspergillus niger and oryzae, Penicillium funiculosum, Gliocladium virens and Rhizopus stolonifer, where they were reduced by four orders of magnitude to only tens of individuals.
Cílem našeho výzkumu bylo ověření účinnosti vybraných desinfekčních prostředků použitých při praní látkových dětských plen. Srovnávali jsme účinnost použití zředěné kyseliny peroxyoctové a peruhličitanu sodného. Desinfekce je nutná, neboť v případě přítomnosti infekce v dětské plence může při společném praní dojít ke kontaminaci ostatních plenek a následně i dětí patogenními mikroorganismy. Z tohoto důvodu je nutné najít vhodnou metodu desinfekce i s ohledem na životnost materiálu.
Na základě výrazných rozdílů v počtu sledovaných mikrobiálních skupin (celkových počtů bakterií, sporulujících bakterií, střevních bakterií a kvasinek) u dvou srovnávaných prostředků lze shledat, že desinfekční (oxidační) účinky kyseliny peroxyoctové jsou oproti peruhličitanu sodnému výrazně vyšší. Co se týče ostatních skupin patogenních a deterioračních organismů, jako jsou patogenní prvoci a plísně, předpokládáme jejich choulostivost vůči vyšším teplotám, což bylo v případě plísní ověřeno i experimentálně v rámci prvního laboratorního pokusu u Aspergillus niger a A. oryzae, Penicillium funiculosum, Gliocladium virens a Rhizopus stolonifer, kdy došlo během desinfekčního praní k jejich redukci o čtyři řády až na pouhé desítky jednotek tvořících kolonie.
Anotace v angličtině
The aim of our research is to verify the effectiveness of selected disinfectants used in washing cloth baby diapers. We compared the effectiveness of using dilute peroxyacetic acid and sodium percarbonate. Disinfection is necessary because if an infection is present in the baby diaper, it may contaminate other diapers with pathogenic microorganisms during the joint washing. For this reason, it is necessary to find a suitable method of disinfection also with regard to the liveliness of the material.
Based on the significant differences in the number of colony-forming units between the two agents compared, the disinfecting (oxidising) effects of peroxyacetic acid are many times higher than those of sodium percarbonate. With regard to other pathogenic organisms, such as certain strains of fungi and moulds, we assume that they are susceptible to higher temperatures, which was verified experimentally in the case of moulds in the first laboratory experiment with Aspergillus niger and oryzae, Penicillium funiculosum, Gliocladium virens and Rhizopus stolonifer, where they were reduced by four orders of magnitude to only tens of individuals.
1. Vypracujte rešerši zaměřenou na problematiku desinfekčního praní textilu a možnosti inaktivace nejvýznamnějších skupin mikroorganismů.
2. Experimentálně ověřte výskyt vybraných mikroorganismů v provozu prádelny dětských plen.
3. Experimentálně ověřte účinnost desinfekčního praní na vybrané zástupce mikroorganismů.
4. Získané poznatky přehledně zpracujte a práci odevzdejte v tištěné i elektronické formě v řádném termínu.
Zásady pro vypracování
1. Vypracujte rešerši zaměřenou na problematiku desinfekčního praní textilu a možnosti inaktivace nejvýznamnějších skupin mikroorganismů.
2. Experimentálně ověřte výskyt vybraných mikroorganismů v provozu prádelny dětských plen.
3. Experimentálně ověřte účinnost desinfekčního praní na vybrané zástupce mikroorganismů.
4. Získané poznatky přehledně zpracujte a práci odevzdejte v tištěné i elektronické formě v řádném termínu.
Seznam doporučené literatury
Mara D., Horan N. 2003. The Handbook of Water and Wastewater Microbiology. Microbial response to disinfectants: pp 657 ? 663. Academic Press.
Fijan S., Sostar-Turk S. 2010. Antimicrobial Activity of Selected Disinfectants Used in a Low Temperature Laundering Procedure for Textiles. Fibres {\& Textiles in Eastern Europe, 18, 1, pp: 89-92.}
Gao Y., Cranston R. 2008. Recent advances in antimicrobial treatments of textiles. Textile Research Journal 78, 1, pp: 60-72.
Seznam doporučené literatury
Mara D., Horan N. 2003. The Handbook of Water and Wastewater Microbiology. Microbial response to disinfectants: pp 657 ? 663. Academic Press.
Fijan S., Sostar-Turk S. 2010. Antimicrobial Activity of Selected Disinfectants Used in a Low Temperature Laundering Procedure for Textiles. Fibres {\& Textiles in Eastern Europe, 18, 1, pp: 89-92.}
Gao Y., Cranston R. 2008. Recent advances in antimicrobial treatments of textiles. Textile Research Journal 78, 1, pp: 60-72.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Otázky oponenta:
1. Na straně 19 popisujete účinek praní na E. faecium a E. aerogenes. Uveďte platná druhová jména těchto bakterií.
2. Jaký byl prací program použitý při praní plen v prádelně?
3. V pokusu 10 jste v laboratorních podmínkách spolu s dalšími látkami s inhibičním působením na mikroorganismy použil i prostředek TAED. V textu práce je naznačeno, jak tento prostředek působí, není však uvedeno, o jaký prostředek se jedná. Doplňte prosím složení tohoto výrobku.
4. Vysvětlete prosím tvrzení uvedeného závěru v pokusu 15: "V průběhu celého cyklu pračky byla organolepticky sledována teplota při předpírce..." Jakým způsobem je možné sledovat organolepticky teplotu?
5. Popiště prosím blíže obrázky uvedené v Přílohách I-III, takto není možné obrázky blíže přiřadit k příslušnému experimentu, zejména když v textu na ně chybí odkaz.
6. Na základě Vámi získaných výsledků navrhněte optimální prací program pro dezinfekční praní plen (náplň, dezinfekční látka, koncentrace, teplota, doba výdrže apod.).
Po prezentaci práce studentem a po zhodnocení odpovědí studenta na dotazy oponenta byla vedena rozprava, ve které student odpovídal na doplňkové dotazy členů komise.
Doplňující dotazy:
dr. Dvořáčková: Jak proces praní a užívání desinfekce funguje? Jak byly prováděny odběry vzorků?
doc. Julinová: Z jakých kroků se skládá prací cyklus?
prof. Koutný: V jaké fázi pracího cyklu se dávkoval dezinfekční přípravek?
prof. Mikulášek: Z jakého materiálu je vyrobena prací plena?
dr. Jančová: Jak probíhá nakládání s odpadem z jednorázových plen ve zmíněné práci?
Na většinu dotazů členů komise odpověděl student přijatelně, ale se značnými nedostatky; základ problematiky však znal. Po zohlednění návrhů školitele i oponenta pak komise rozhodla o celkovém hodnocení obhajoby.