Teoretická část této práce se zabývá technologií výroby alkoholického nápoje cider, dále procesem fermentace a kvasinkami, které se k výrobě ciderů využívají.
V praktické části této práce bylo cílem sledovat změny vybraných parametrů vyrobených ciderů během 30 dní fermentace při 15 a 25 °C, popřípadě určit vhodné kultivační podmínky pro výrobu ciderů. Vzorky byly analyzovány 1., 2., 3., 4., 5., 11. a 30. den fermentace. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že při vyšší kultivační teplotě kvasinek (25 °C) bylo již 11. den fermentace dosaženo nejvyššího skutečného stupně prokvašení (86,04 %) a také byl naměřen nejvyšší obsah alkoholu (6,90 %,), zmíněné hodnoty zůstaly stabilní, čímž bylo potvrzeno, že byla v médiu vyčerpána zásoba zkvasitelných sacharidů. Při nižší kultivační teplotě (15 °C) byl nejvyšší skutečný stupeň prokvašení (86,04 %) a nejvyšší obsah alkoholu (6,98 %) zaznamenán teprve 30. den fermentace. Bylo tedy potvrzeno, že při vyšších teplotách fermentace je metabolismus použitých kvasinek rychlejší, avšak nelze říct, která ze dvou teplot je vhodná pro výrobu alkoholického nápoje typu cider vyvážené chuti. Z výsledků stanovení obsahu rozpustné sušiny a zdánlivého stupně prokvašení bylo totiž patrné, že i když byly vyčerpány zkvasitelné sacharidy, pokračovala v médiu přeměna dusíkatých látek na vedlejší produkty ovlivňující organoleptické vlastnosti cideru. Tudíž by bylo vhodné doplnit provedené analýzy senzorickým hodnocením vyrobených ciderů.
Anotace v angličtině
The theoretical part of my bachelor thesis deals with technology of alcoholic beverage cider production, the fermentation process and yeasts, which are used in cider making.
In the practical part, the aim of this work was to monitor changes in selected parameters of produced ciders during 30 days of fermentation at 15 and 25 ° C, and to determine suitable culture conditions for cider production. Samples were analyzed on days 1, 2, 3, 4, 5, 11 and 30 of fermentation. From the obtained results it was found that at a higher culture temperature of the yeast (25 °C) the highest real degree of fermentation (86.04 %) was reached on the 11th day of fermentation and the highest alcohol content (6.90 %) was also measured, mentioned the values remained stable, confirming that the supply of fermentable carbohydrates in the medium had been depleted. At a lower culture temperature (15 ° C), the highest real degree of fermentation (86.04 %) and the highest alcohol content (6.98 %) were recorded on day 30 of fermentation. Thus, it was confirmed that at higher fermentation temperatures, the metabolism of the yeast used is faster, but it is not possible to say which of the two temperatures is suitable for the production of an alcoholic beverage of the balanced taste type. Indeed, the results of the determination of the soluble solids content and the apparent degree of fermentation showed that even though the fermentable carbohydrates had been depleted, the conversion of nitrogenous substances into by-products affecting the organoleptic properties of cider continued in the medium. Therefore, it would be appropriate to supplement the performed analyzes with a sensory evaluation of the produced ciders.
Klíčová slova
cider, technologie výroby, kultivační podmínky, fermentace
Klíčová slova v angličtině
cider, technology of production, culture conditions, fermentation
Rozsah průvodní práce
53 s. (68 847 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Teoretická část této práce se zabývá technologií výroby alkoholického nápoje cider, dále procesem fermentace a kvasinkami, které se k výrobě ciderů využívají.
V praktické části této práce bylo cílem sledovat změny vybraných parametrů vyrobených ciderů během 30 dní fermentace při 15 a 25 °C, popřípadě určit vhodné kultivační podmínky pro výrobu ciderů. Vzorky byly analyzovány 1., 2., 3., 4., 5., 11. a 30. den fermentace. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že při vyšší kultivační teplotě kvasinek (25 °C) bylo již 11. den fermentace dosaženo nejvyššího skutečného stupně prokvašení (86,04 %) a také byl naměřen nejvyšší obsah alkoholu (6,90 %,), zmíněné hodnoty zůstaly stabilní, čímž bylo potvrzeno, že byla v médiu vyčerpána zásoba zkvasitelných sacharidů. Při nižší kultivační teplotě (15 °C) byl nejvyšší skutečný stupeň prokvašení (86,04 %) a nejvyšší obsah alkoholu (6,98 %) zaznamenán teprve 30. den fermentace. Bylo tedy potvrzeno, že při vyšších teplotách fermentace je metabolismus použitých kvasinek rychlejší, avšak nelze říct, která ze dvou teplot je vhodná pro výrobu alkoholického nápoje typu cider vyvážené chuti. Z výsledků stanovení obsahu rozpustné sušiny a zdánlivého stupně prokvašení bylo totiž patrné, že i když byly vyčerpány zkvasitelné sacharidy, pokračovala v médiu přeměna dusíkatých látek na vedlejší produkty ovlivňující organoleptické vlastnosti cideru. Tudíž by bylo vhodné doplnit provedené analýzy senzorickým hodnocením vyrobených ciderů.
Anotace v angličtině
The theoretical part of my bachelor thesis deals with technology of alcoholic beverage cider production, the fermentation process and yeasts, which are used in cider making.
In the practical part, the aim of this work was to monitor changes in selected parameters of produced ciders during 30 days of fermentation at 15 and 25 ° C, and to determine suitable culture conditions for cider production. Samples were analyzed on days 1, 2, 3, 4, 5, 11 and 30 of fermentation. From the obtained results it was found that at a higher culture temperature of the yeast (25 °C) the highest real degree of fermentation (86.04 %) was reached on the 11th day of fermentation and the highest alcohol content (6.90 %) was also measured, mentioned the values remained stable, confirming that the supply of fermentable carbohydrates in the medium had been depleted. At a lower culture temperature (15 ° C), the highest real degree of fermentation (86.04 %) and the highest alcohol content (6.98 %) were recorded on day 30 of fermentation. Thus, it was confirmed that at higher fermentation temperatures, the metabolism of the yeast used is faster, but it is not possible to say which of the two temperatures is suitable for the production of an alcoholic beverage of the balanced taste type. Indeed, the results of the determination of the soluble solids content and the apparent degree of fermentation showed that even though the fermentable carbohydrates had been depleted, the conversion of nitrogenous substances into by-products affecting the organoleptic properties of cider continued in the medium. Therefore, it would be appropriate to supplement the performed analyzes with a sensory evaluation of the produced ciders.
Klíčová slova
cider, technologie výroby, kultivační podmínky, fermentace
Klíčová slova v angličtině
cider, technology of production, culture conditions, fermentation
Zásady pro vypracování
I. Teoretická část
Technologie výroby ciderů.
Proces fermentace při výrobě ciderů.
Podmínky kultivace mikroorganizmů využívaných při výrobě ciderů.
II. Praktická část
Výroba ciderů za různých podmínek kultivace.
Analýza vyrobených ciderů.
Určení optimálních podmínek kultivace.
Zásady pro vypracování
I. Teoretická část
Technologie výroby ciderů.
Proces fermentace při výrobě ciderů.
Podmínky kultivace mikroorganizmů využívaných při výrobě ciderů.
II. Praktická část
Výroba ciderů za různých podmínek kultivace.
Analýza vyrobených ciderů.
Určení optimálních podmínek kultivace.
Seznam doporučené literatury
[1] SUÁREZ VALLES, Belén et al., 2008. Screening of cider yeasts for sparkling cider production (Champenoise method). Food Microbiology. 25 (5), 690-697. DOI: 10.1016/j.fm.2008.03.004. ISSN 07400020. Dostupné také z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740002008000506.
[2] JEANTET, Romain et al., 2016. Handbook of food science and technology. Hoboken, NJ. Food science and technology series (London, England). ISBN 978-184-8219-342.
[3] KUCK, Ulrich, FRANKENBERG-DINKEL, Nicole, 2015. Biotechnology. De Gruyter. Retrieved from https://app.knovel.com/hotlink/toc/id:kpB0000011/biotechnology/biotechnology.
Seznam doporučené literatury
[1] SUÁREZ VALLES, Belén et al., 2008. Screening of cider yeasts for sparkling cider production (Champenoise method). Food Microbiology. 25 (5), 690-697. DOI: 10.1016/j.fm.2008.03.004. ISSN 07400020. Dostupné také z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740002008000506.
[2] JEANTET, Romain et al., 2016. Handbook of food science and technology. Hoboken, NJ. Food science and technology series (London, England). ISBN 978-184-8219-342.
[3] KUCK, Ulrich, FRANKENBERG-DINKEL, Nicole, 2015. Biotechnology. De Gruyter. Retrieved from https://app.knovel.com/hotlink/toc/id:kpB0000011/biotechnology/biotechnology.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil komisi výsledky své bakalářské práce. Poté byla komise seznámena s posudky a hodnocením vedoucího a oponenta (hodnocení vedoucího: A - výborně, hodnocení oponenta: A - výborně). V rámci posudků byly studentovi položeny následující dotazy oponenta:
Ing. Richardos Nikolaos Salek, Ph.D.:
1. Na straně 37 uvádíte: První den fermentace byl u skupiny vzorků A vidět nepatrně nižší vzrůst hodnoty pH než u skupiny vzorků B, což potvrzuje vyšší aktivitu kvasinek při vyšší kultivační teplotě [18], i když rozdíl mezi zmíněnými hodnotami jednotlivých skupin vzorků nebyl statisticky významný (p < 0,05). Jaká byla nulová (H0) a alternativní (HA) hypotéza při statistickém zpracovaní dat. Uveďte kdy je zamítnuta H0 a kdy HA. ZODPOVĚZEN ZCELA
2. V závěru navrhujete pro budoucí studie použití senzorické analýzy pro hodnoceni vzorku z hlediska vzniku organoleptických sloučenin. Existuje instrumentální analýza, která by mohla byt použita pro tento účel? Pokud ano, vyjmenujte možnosti. ZODPOVĚZEN ZCELA
Poté byla vedena diskuze o bakalářské práci, během které byly jednotlivými členy komise položeny následující dotazy:
doc. Ing. Vendula Pachlová, Ph.D.:
1. Z jakého důvodu byly vybrány dané teploty fermentace? ZODPOVĚZEN ZCELA
2. Dle čeho jste stanovili odběrové dny pro stanovení vybraných parametrů ciderů? ZODPOVĚZEN ZCELA
doc. Ing. Stanislav Kafka, CSc.:
1. Co je to hodnota pH? Jak je vyjádřená koncentrace vodíkových iontů? ZODPOVĚZEN ZCELA
2. Jaký je rozdíl mezi pojmem fermentace a kvašení? ZODPOVĚZEN ZCELA
Ing. Robert Gál, Ph.D.:
1. Co může ovlivnit chuť ciderů kromě fermentace? ZODPOVĚZEN ZCELA
Studentka prokázala hluboké znalosti dané problematiky a schopnost je chápat v širokých souvislostech. Na doplňující otázky reagovala správně a pohotově. Vstoupení bylo jisté a přesvědčivé.