Polylimonenkarbonát je polymer vyrobený z obnovitelných zdrojů, který má dobrý potenciál k náhradě klasického polykarbonátu vyrobeného z bisfenolu A. Má velmi dobré optické vlastnosti a je propustný pro CO2 a O2, hodí se zejména pro výrobu skla a membrán. Vyrábí se z limonen oxidu, který se získává z limonenu, a oxidu uhličitého polymerací za použití katalyzátoru. Vzhledem k přítomnosti dvojné vazby v řetězci polymeru je možné provádět různé chemické modifikace za účelem úpravy vlastností, např. mechanických či antibakteriálních. Další možností, jak upravit výsledné vlastnosti polymeru, je bloková kopolymerace. Struktura blokových kopolymerů je silně závislá na molekulových hmotnostech jednotlivých bloků.
Anotace v angličtině
Polylimonenecarbonate is a polymer made from renewable sources, which has a good potential to replace the classic polycarbonate made from bisphenol A. It is equipped with good optical properties and is permeable to CO2 and O2, so it is suitable especially for the production of glass and membranes. It is produced from limonene oxide, which is obtained from limonene, and carbon dioxide by polymerization using a catalyst. Because of the presence of a double bond in the polymer chain, it is possible to make various chemical modifications in order to modify the properties, e.g. mechanical or antibacterial. Another way to modify the resulting properties of the polymer is block copolymerization. The structure of block copolymers strongly depends on the molecular weights of individual blocks.
Polylimonenkarbonát je polymer vyrobený z obnovitelných zdrojů, který má dobrý potenciál k náhradě klasického polykarbonátu vyrobeného z bisfenolu A. Má velmi dobré optické vlastnosti a je propustný pro CO2 a O2, hodí se zejména pro výrobu skla a membrán. Vyrábí se z limonen oxidu, který se získává z limonenu, a oxidu uhličitého polymerací za použití katalyzátoru. Vzhledem k přítomnosti dvojné vazby v řetězci polymeru je možné provádět různé chemické modifikace za účelem úpravy vlastností, např. mechanických či antibakteriálních. Další možností, jak upravit výsledné vlastnosti polymeru, je bloková kopolymerace. Struktura blokových kopolymerů je silně závislá na molekulových hmotnostech jednotlivých bloků.
Anotace v angličtině
Polylimonenecarbonate is a polymer made from renewable sources, which has a good potential to replace the classic polycarbonate made from bisphenol A. It is equipped with good optical properties and is permeable to CO2 and O2, so it is suitable especially for the production of glass and membranes. It is produced from limonene oxide, which is obtained from limonene, and carbon dioxide by polymerization using a catalyst. Because of the presence of a double bond in the polymer chain, it is possible to make various chemical modifications in order to modify the properties, e.g. mechanical or antibacterial. Another way to modify the resulting properties of the polymer is block copolymerization. The structure of block copolymers strongly depends on the molecular weights of individual blocks.
Běžný polykarbonát se vyrábí polykondenzací bisfenolu A a fosgenu. Vzniklý polymer má řadu výhodných vlastností a nachází uplatnění v mnoha aplikacích. Problémem jsou samotné monomery se svou toxicitou a negativním vlivem na zdraví, v neposlední řadě se jedná o monomery získávané z ropy. V současné době se klade důraz na uplatňování chemikálií z obnovitelných zdrojů. Jednou z možností je výroba polykarbonátu reakcí epoxidů s CO2. Takovým způsobem je možné vyrobit polymer na bio-bázi, a to polylimonenkarbonát (PLImC). Cílem této rešeršní bakalářské práce je literární rešerše zaměřující se na výrobu PLImC. Pozornost by měla být věnována zejména surovinám, způsobu polymerace, struktuře, vlastnostem a použití tohoto polymeru.
Zásady pro vypracování
Běžný polykarbonát se vyrábí polykondenzací bisfenolu A a fosgenu. Vzniklý polymer má řadu výhodných vlastností a nachází uplatnění v mnoha aplikacích. Problémem jsou samotné monomery se svou toxicitou a negativním vlivem na zdraví, v neposlední řadě se jedná o monomery získávané z ropy. V současné době se klade důraz na uplatňování chemikálií z obnovitelných zdrojů. Jednou z možností je výroba polykarbonátu reakcí epoxidů s CO2. Takovým způsobem je možné vyrobit polymer na bio-bázi, a to polylimonenkarbonát (PLImC). Cílem této rešeršní bakalářské práce je literární rešerše zaměřující se na výrobu PLImC. Pozornost by měla být věnována zejména surovinám, způsobu polymerace, struktuře, vlastnostem a použití tohoto polymeru.
Seznam doporučené literatury
1. O. Hauenstein, M. Reiter, S. Agarwal, B. Riegerb, A. Greiner. Bio-based polycarbonate from limonene oxide and CO2 with high molecular weight, excellent thermal resistance, hardness and transparency. Green Chem, 2016, 18, 760.
2. R. P. Wool, X. S. Sun. Bio-Based Polymers and Composites. Academic Press, 2005, 640 p., ISBN: 9780127639529.
3. D. G. LeGrand, J. T. Bendler. Handbook of Polycarbonate Science and Technology. CRC Press, 1999, ISBN 10: 0824799151.
4. S. W. Snyder. Commercializing Biobased Products: Opportunities, Challenges, Benefits, and Risks. Royal Society of Chemistry, 2015, 392 p., ISBN 10: 1782620397.
Seznam doporučené literatury
1. O. Hauenstein, M. Reiter, S. Agarwal, B. Riegerb, A. Greiner. Bio-based polycarbonate from limonene oxide and CO2 with high molecular weight, excellent thermal resistance, hardness and transparency. Green Chem, 2016, 18, 760.
2. R. P. Wool, X. S. Sun. Bio-Based Polymers and Composites. Academic Press, 2005, 640 p., ISBN: 9780127639529.
3. D. G. LeGrand, J. T. Bendler. Handbook of Polycarbonate Science and Technology. CRC Press, 1999, ISBN 10: 0824799151.
4. S. W. Snyder. Commercializing Biobased Products: Opportunities, Challenges, Benefits, and Risks. Royal Society of Chemistry, 2015, 392 p., ISBN 10: 1782620397.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student/ka představil/a komisi výsledky své bakalářské práce. Poté byla komise seznámena s posudky a hodnocením vedoucího a oponenta (hodnocení vedoucího: A, hodnocení oponenta: A). Student/ka pak zcela zodpověděl/a dotazy oponenta, a následně byly ostatními členy komise položeny následující otázky:
prof. Ing. Petr Svoboda, Ph.D.: Jaké jsou konkrétní problémy s toxicitou surovin pro výrobu PC?
Student/ka otázku zodpověděl/a zcela.
Ing. Lenka Gajzlerová, Ph.D.: Má polykarbonát na bio-bázi už nějaké konkrétní průmyslové využití nebo se stále jedná o experimentální úroveň?