Bakalářská práce je vypracována na téma Hudba v reklamě se zaměřením na tvorbu hudby pro reklamní účely hudebními skladateli. Práce je koncipována do dvou základních částí. Teoretická část se zabývá základními pojmy, které se týkají zmíněného tématu, a udává teoretický základ k části praktické. Ta se skládá z osobních rozhovorů s hudebními skladateli zabývajícími se tvorbou reklamní hudby. Mezi ně patří Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Ondřej Fiedler, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček a Dali Mraz. Zmínění hudební skladatelé hovoří o svých zkušenostech a poznatcích při tvorbě hudby pro reklamní účely. Cílem bakalářské práce je zmapování celkového procesu tvorby hudby pro reklamní účely hudebními skladateli a nalézt možná řešení v rámci problematiky.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis covers the topic of Music in advertising, with its main focus on music created by composers for commercial use. Consisting of two parts, the theoretical part covers basic concepts of the above-mentioned topic, and is furthermore reflected into the practical part, which mainly comprises personal interviews with artists composing music for commercial use. Interviews were taken with Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Ondřej Fiedler, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček and Dali Mraz. The mentioned composers discussed their experiences and knowledge used in creating music for commercial use. The goal of this bachelor thesis is to map the process of composing music for commercial use by composers and find possible solutions to the issue.
Klíčová slova
reklama, televizní reklama, rozhlasová reklama, internetová reklama, kinoreklama, spot, televizní spot, funkce reklamy, emoce v reklamě, chování spotřebitele, humor, erotika a sex, strach, hudba, vznik hudby, funkce hudby, druhy hudby, hudba v reklamě,klasické podmiňování, role hudby, psychická rovina, společenská rovina, sémantická rovina, podmínky účinnosti, výzkum, reklamní agentura, AKA, Ogilvy & Mather, Comtech Can, McCANN, Saatchi & Saatchi, hudební skladatelé, tvorba hudby, hudební útvary, strategie výběru hudby, výběr hudby, hudební databáze, Studio Fontána, Hudební banka, SONOfind, legislativa, autorský zákon, OSA, Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček, Dali Mraz
Klíčová slova v angličtině
advertising, TV commercial, radio commercial, internet advertising, cinema advertising, spot, TV spot, function of advertising, emotion in advertising, consumer behavior, humor, erotics and sex, fear, music, origin of music, function of music, types of music, music in advertising, classical conditioning, role of music, psychical plane, social plane, semantic plane, conditions of efficiency, research, advertising agency, AKA, Ogilvy & Mather, Comtech Can, McCANN, Saatchi & Saatchi, music composer, creation of music, music formation, strategy of choice of music, choice of music, music database, Studio Fontána, Hudební banka, SONOfind, legislation, copyright, OSA, Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček, Dali Mraz
Rozsah průvodní práce
62 s. (101 401 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce je vypracována na téma Hudba v reklamě se zaměřením na tvorbu hudby pro reklamní účely hudebními skladateli. Práce je koncipována do dvou základních částí. Teoretická část se zabývá základními pojmy, které se týkají zmíněného tématu, a udává teoretický základ k části praktické. Ta se skládá z osobních rozhovorů s hudebními skladateli zabývajícími se tvorbou reklamní hudby. Mezi ně patří Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Ondřej Fiedler, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček a Dali Mraz. Zmínění hudební skladatelé hovoří o svých zkušenostech a poznatcích při tvorbě hudby pro reklamní účely. Cílem bakalářské práce je zmapování celkového procesu tvorby hudby pro reklamní účely hudebními skladateli a nalézt možná řešení v rámci problematiky.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis covers the topic of Music in advertising, with its main focus on music created by composers for commercial use. Consisting of two parts, the theoretical part covers basic concepts of the above-mentioned topic, and is furthermore reflected into the practical part, which mainly comprises personal interviews with artists composing music for commercial use. Interviews were taken with Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Ondřej Fiedler, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček and Dali Mraz. The mentioned composers discussed their experiences and knowledge used in creating music for commercial use. The goal of this bachelor thesis is to map the process of composing music for commercial use by composers and find possible solutions to the issue.
Klíčová slova
reklama, televizní reklama, rozhlasová reklama, internetová reklama, kinoreklama, spot, televizní spot, funkce reklamy, emoce v reklamě, chování spotřebitele, humor, erotika a sex, strach, hudba, vznik hudby, funkce hudby, druhy hudby, hudba v reklamě,klasické podmiňování, role hudby, psychická rovina, společenská rovina, sémantická rovina, podmínky účinnosti, výzkum, reklamní agentura, AKA, Ogilvy & Mather, Comtech Can, McCANN, Saatchi & Saatchi, hudební skladatelé, tvorba hudby, hudební útvary, strategie výběru hudby, výběr hudby, hudební databáze, Studio Fontána, Hudební banka, SONOfind, legislativa, autorský zákon, OSA, Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček, Dali Mraz
Klíčová slova v angličtině
advertising, TV commercial, radio commercial, internet advertising, cinema advertising, spot, TV spot, function of advertising, emotion in advertising, consumer behavior, humor, erotics and sex, fear, music, origin of music, function of music, types of music, music in advertising, classical conditioning, role of music, psychical plane, social plane, semantic plane, conditions of efficiency, research, advertising agency, AKA, Ogilvy & Mather, Comtech Can, McCANN, Saatchi & Saatchi, music composer, creation of music, music formation, strategy of choice of music, choice of music, music database, Studio Fontána, Hudební banka, SONOfind, legislation, copyright, OSA, Varhan Orchestrovič Bauer, David Spilka, Hanz Sedlář, Ondřej Gregor Brzobohatý, Roman Holý, Miroslav Lacko, Karel Havlíček, Dali Mraz
Zásady pro vypracování
1. Zpracujte rešerši literatury pojednávající o hudbě v reklamě, hudbě, reklamě,
marketingu související s tímto tématem a specifikách jeho cílové skupiny
(hudební skladatelé, autoři tvořící hudbu pro reklamní účely). Na základě
teoretického vymezení studovaného problému formulujte výzkumné otázky a
cíle práce.
2. Zpracujte analýzu procesu tvorby hudby pro reklamní účely hudebními
skladateli.
3. Na základě výsledků analýzy představte současný stav tvorby hudby
hudebními skladateli. Naznačte jakým způsobem by se mohla zefektivnit
tvorba hudby.
Zásady pro vypracování
1. Zpracujte rešerši literatury pojednávající o hudbě v reklamě, hudbě, reklamě,
marketingu související s tímto tématem a specifikách jeho cílové skupiny
(hudební skladatelé, autoři tvořící hudbu pro reklamní účely). Na základě
teoretického vymezení studovaného problému formulujte výzkumné otázky a
cíle práce.
2. Zpracujte analýzu procesu tvorby hudby pro reklamní účely hudebními
skladateli.
3. Na základě výsledků analýzy představte současný stav tvorby hudby
hudebními skladateli. Naznačte jakým způsobem by se mohla zefektivnit
tvorba hudby.
Seznam doporučené literatury
BAČUVČÍK, Radim, 2013. Hudba v televizní reklamě: struktura hudební složky
reklam v českých televizích. Zlín: VeRBuM. 166 s. ISBN 978-80-87500-39-2.
BAČUVČÍK, Radim, 2014. Hudba v reklamě: a dalších oblastech marketingové
komunikace. Zlín: VeRBuM. 220 s. ISBN 978-80-87500-51-4.
BLÁHA, Ivo, 2004. Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. 2. doplněné vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2004. ISBN 80-7331-010-4.
FRANĚK, Marek, 2005. Hudební psychologie. Praha: Karolinum. 238 s. ISBN 80-
246-0965-7.
POWELL, John, 2012. Jak funguje hudba: Průvodce posluchače vědou a psychologií krásných zvuků. Praha: Dokořán. 235 s. ISBN 978-80-7363-400-1.
Seznam doporučené literatury
BAČUVČÍK, Radim, 2013. Hudba v televizní reklamě: struktura hudební složky
reklam v českých televizích. Zlín: VeRBuM. 166 s. ISBN 978-80-87500-39-2.
BAČUVČÍK, Radim, 2014. Hudba v reklamě: a dalších oblastech marketingové
komunikace. Zlín: VeRBuM. 220 s. ISBN 978-80-87500-51-4.
BLÁHA, Ivo, 2004. Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. 2. doplněné vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2004. ISBN 80-7331-010-4.
FRANĚK, Marek, 2005. Hudební psychologie. Praha: Karolinum. 238 s. ISBN 80-
246-0965-7.
POWELL, John, 2012. Jak funguje hudba: Průvodce posluchače vědou a psychologií krásných zvuků. Praha: Dokořán. 235 s. ISBN 978-80-7363-400-1.
Přílohy volně vložené
1 DVD
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Předseda komise přivítal studentku na státních závěrečných zkouškách.
Studentka představila zkušební komisi svou bakalářskou práci dle předepsané struktury.
Byly přečteny posudky vedoucího a oponenta práce. Studentka dostal prostor vyjádřit se k připomínkám a zodpovědět na níže položené otázky.
V oponentském posudku byly položeny tyto otázky (oponent):
1. Objasněte, jak souvisí navýšení rozpočtu, který klienti směřují na nasazení reklamy, s nízkou hudební gramotností pracovníků reklamních agentur?
2. Jak rozumíte termínu "sofistikovaná hudba", který uvádíte v celkovém shrnutí?
3. Popište, jak se může kvalitní hudební složka reklamního sdělení zasadit o vyšší akceptaci celého reklamního bloku u posluchačů anebo diváků?
Odpověď: Studentka plně odpověděla na položené otázky.
V posudku vedoucího práce byly položeny tyto otázky (vedoucí):
1. V kapitole 24 hovoříte o hudební negramotnosti pracovníků reklamních agentur. Jistě v tom bude velký kus pravdy, ovšem na druhou stranu, nejde spíše o přirozenou vlastnost hudby, o níž lze jen máloco říct zcela bezrozporně, její využití v audiovizuálních dílech bude vždy do jisté míry "pocitové", a proto to lze vnímat také jako jisté pozitivum?
Odpověď: Studentka plně odpověděla na položenou otázku.
Člen komise položil doplňující otázku: Mohla byste kvantifikovat trh hudby? Kolik skladatelů se zabývá tématikou "hudba v reklamě"?
Odpověď: Studentka plně odpověděla na položenou otázku.
Člen komise položil doplňující otázku: Dělala jste si vzorek reklamních spotů a zkoumala kolik spotů používá hudební podkres?
Odpověď: Studentka plně odpověděla na položenou otázku.
Člen komise položil doplňující otázku: Jak si myslíte, že strojová / umělá inteligence zasáhne do tvorby hudebních skladeb pro reklamní průmysl?
Odpověď: Studentka plně odpověděla na položenou otázku.