Cílem bakalářské práce bylo stanovení minimálních inhibičních koncentrací mastných kyselin na deset vybraných dekarboxyláza-pozitivních kmenů bakterií. Mezi využité mikroorganizmy patřili zástupci gram-pozitivních i gram-negativních bakterií. Byly využity mastné kyseliny kaprylová, kaprinová a laurová v příslušných koncentracích.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to determine the minimum inhibitory concentrations of ten selected decarboxylase-positive bacterial strains. The microorganisms used included representatives of both gram-positive and gram-negative bacteria. Caprylic, capric and lauric acids were used at appropriate concentrations.
Cílem bakalářské práce bylo stanovení minimálních inhibičních koncentrací mastných kyselin na deset vybraných dekarboxyláza-pozitivních kmenů bakterií. Mezi využité mikroorganizmy patřili zástupci gram-pozitivních i gram-negativních bakterií. Byly využity mastné kyseliny kaprylová, kaprinová a laurová v příslušných koncentracích.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to determine the minimum inhibitory concentrations of ten selected decarboxylase-positive bacterial strains. The microorganisms used included representatives of both gram-positive and gram-negative bacteria. Caprylic, capric and lauric acids were used at appropriate concentrations.
Charakterizace biogenních aminů a jejich výskt a význam v potravinách.
Antimikrobní účinky mastných kyselin.
Stanovení minimálních inhbičních koncentrací vybraných mastných kyselín na dekarboxyláza-pozitivní bakterie.
Zpracování výsledků a formulace závěrů práce.
Zásady pro vypracování
Charakterizace biogenních aminů a jejich výskt a význam v potravinách.
Antimikrobní účinky mastných kyselin.
Stanovení minimálních inhbičních koncentrací vybraných mastných kyselín na dekarboxyláza-pozitivní bakterie.
Zpracování výsledků a formulace závěrů práce.
Seznam doporučené literatury
[1] VELÍŠEK, J. Chemie potravin. Rozš. a přeprac. 3. vyd. Tábor: OSSIS, 2009.
[2] KALAČ, P. Health effects and occurrence of dietary polyamines: A review for the period 2005-mid 2013. Food Chemistry, 161, 27-39. 2012.
[3] DAVIDSON, P. M., SOFOS, J. N., BRANNERN, A. L. Antimicrobials in food, CRC Press, Boca Raton, 2005.
[4] Vědecké zdroje zahrnuté v databázích Web of Science, ScienceDirect, SciFinder Scholar, Medline aj.
Seznam doporučené literatury
[1] VELÍŠEK, J. Chemie potravin. Rozš. a přeprac. 3. vyd. Tábor: OSSIS, 2009.
[2] KALAČ, P. Health effects and occurrence of dietary polyamines: A review for the period 2005-mid 2013. Food Chemistry, 161, 27-39. 2012.
[3] DAVIDSON, P. M., SOFOS, J. N., BRANNERN, A. L. Antimicrobials in food, CRC Press, Boca Raton, 2005.
[4] Vědecké zdroje zahrnuté v databázích Web of Science, ScienceDirect, SciFinder Scholar, Medline aj.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil komisi výsledky své bakalářské práce. Poté byla komise seznámena s posudky a hodnocením vedoucího a oponenta (hodnocení vedoucího: A - výborně, hodnocení oponenta: A - výborně). V rámci posudků byly studentovi položeny následující dotazy oponenta:
Ing. Khatantuul Purevdorj:
1. V práci jste zkoumala inhibiční efekt kyseliny kaprylové, kaprinové a laurové na 10 vybraných dekarboxyláza-pozitivních kmenech. Na základě jakých kritérií byly vybrány testované mastné kyseliny a dekarboxyláza-pozitivní kmeny? ZODPOVĚZEN ZCELA
2. V podkapitole 1.2 v odstavci 2 mi není jasné, jestli píšete o podmínkách, které podporují dekarboxylázovou aktivitu nebo spíš zabraňují tvorbě biogenních aminů. Prosím o vysvětlení. ZODPOVĚZEN ZCELA
3. V podkapitole 2.1.1.2 se zmiňujete, že mastné kyseliny jsou povolenými přídatnými látkami. Podle jakého zákona se řídí použití těchto látek v potravinách a jaká jsou nevyšší povolená množství těchto látek v potravinách? ZODPOVĚZEN ZCELA
4. Inhibiční působení testovaných mastných kyselin na vybrané kmeny jste sledovala pomocí mikrotitrační diluční metody a pomocí záznamníku růstu buněk (Biosan). Proč jste sledovala inhibiční účinek zkoumaných mastných kyselin u Salmonella enterica subsp. enterica ser. Enteritidis CCM 4420 pomocí záznamníku růstu a u zbytku kmenů pomocí mikrotitrační diluční metody? ZODPOVĚZEN ZCELA
Poté byla vedena diskuze o bakalářské práci, během které byly jednotlivými členy komise položeny následující dotazy:
prof. Ing. František Buňka, Ph.D.: Studovala jste inhibiční působení různých kyselin na různé mikroorganizmy, v grafu se optická densita v čase nula liší, lze to nějak vysvětlit? ZODPOVĚZEN ČÁSTEČNĚ