V životním prostředí se vyskytuje řada látek, ať už přírodních nebo antropogenních, které vykazují hormonální (estrogenní) aktivitu. Endokrinní disruptory mohou ovlivnit hormonální systém lidského těla (ale i zvířat) vazbou na specifické receptory, způsobit tak jistou hormonální nerovnováhu a vyvolat trvalé poškození, které se může projevit hned nebo až za několik let po expozici těmito látkami.
Mechanismus účinku environmentálních estrogenů, chemické a fyzikální vlastnosti či dopady na životní prostředí jsou předmětem zkoumání mnoha studií. Řada těchto uměle vytvořených látek, díky své perzistenci a lipofilitě, přetrvává v životním prostředí, je těžké je odbourat a kumulují se v biotických a abiotických matricích. Díky potravnímu řetězci jsou endokrinní disruptory detekovány i v tukových tkáních a krevním séru živých organismů.
Tato rešeršní bakalářská práce shrnuje poznatky o asi nejznámějších endokrinních disruptorech, přírodních i člověkem vyrobených environmentálních estrogenech - fytoestrogenech, mykoestrogenech; pesticidech, ftalátech, MUSK sloučeninách, polychlorovaných dibenzodioxinech a furanech, polychlorovaných bifenylech, bromovaných retardérech hoření či Bisfenolu A.
Annotation in English
There are a number of substances in the environment, either natural or anthropogenic, which show hormonal (estrogenic) activity. Endocrine disruptors can affect the hormonal system of the human body (as well as animals) by binding to specific receptors, causing some hormonal imbalance and causing permanent damage that may occur immediately or several years after exposure.
Many studies have examined the mechanism of action of environmental estrogens, chemical and physical properties or environmental impacts. Many of these artificially created substances, due to their persistence and lipophilicity, persist in the environment, are difficult to demolish and accumulate in biotic and abiotic matrices. Due to the food chain, endocrine disruptors are also detected in the fatty tissues and blood serum of living organisms.
This bachelor thesis summarizes the knowledge about the most well-known Endocrine disruptors, natural and man-made environmental estrogens - phytoestrogens, mycoestrogens; pesticides, phthalates, MUSK compounds, polychlorinated dibenzodioxins and furans, polychlorinated biphenyls, brominated flame retardants or Bisphenol A.
Keywords
endokrinní systém, hormony, estrogeny, endokrinní disruptory
V životním prostředí se vyskytuje řada látek, ať už přírodních nebo antropogenních, které vykazují hormonální (estrogenní) aktivitu. Endokrinní disruptory mohou ovlivnit hormonální systém lidského těla (ale i zvířat) vazbou na specifické receptory, způsobit tak jistou hormonální nerovnováhu a vyvolat trvalé poškození, které se může projevit hned nebo až za několik let po expozici těmito látkami.
Mechanismus účinku environmentálních estrogenů, chemické a fyzikální vlastnosti či dopady na životní prostředí jsou předmětem zkoumání mnoha studií. Řada těchto uměle vytvořených látek, díky své perzistenci a lipofilitě, přetrvává v životním prostředí, je těžké je odbourat a kumulují se v biotických a abiotických matricích. Díky potravnímu řetězci jsou endokrinní disruptory detekovány i v tukových tkáních a krevním séru živých organismů.
Tato rešeršní bakalářská práce shrnuje poznatky o asi nejznámějších endokrinních disruptorech, přírodních i člověkem vyrobených environmentálních estrogenech - fytoestrogenech, mykoestrogenech; pesticidech, ftalátech, MUSK sloučeninách, polychlorovaných dibenzodioxinech a furanech, polychlorovaných bifenylech, bromovaných retardérech hoření či Bisfenolu A.
Annotation in English
There are a number of substances in the environment, either natural or anthropogenic, which show hormonal (estrogenic) activity. Endocrine disruptors can affect the hormonal system of the human body (as well as animals) by binding to specific receptors, causing some hormonal imbalance and causing permanent damage that may occur immediately or several years after exposure.
Many studies have examined the mechanism of action of environmental estrogens, chemical and physical properties or environmental impacts. Many of these artificially created substances, due to their persistence and lipophilicity, persist in the environment, are difficult to demolish and accumulate in biotic and abiotic matrices. Due to the food chain, endocrine disruptors are also detected in the fatty tissues and blood serum of living organisms.
This bachelor thesis summarizes the knowledge about the most well-known Endocrine disruptors, natural and man-made environmental estrogens - phytoestrogens, mycoestrogens; pesticides, phthalates, MUSK compounds, polychlorinated dibenzodioxins and furans, polychlorinated biphenyls, brominated flame retardants or Bisphenol A.
Keywords
endokrinní systém, hormony, estrogeny, endokrinní disruptory
1. Vypracovat literární rešerži, která se bezprostředně týká daného tématu - zaměřit se na nejdiskutovanější látky (ftaláty, polychlorované bifenyly, pesticidy, "musk" sloučeniny; fytoestrogeny); shrnout poznatky o mechanismu působení přírodních i environmetálních estrogenů, jejich toxicitě a dopadech na životní prostředí a o vlivu na lidské zdraví).
2. Teorii a zjištěné poznatky sepsat do formy bakalářské práce.
Research Plan
1. Vypracovat literární rešerži, která se bezprostředně týká daného tématu - zaměřit se na nejdiskutovanější látky (ftaláty, polychlorované bifenyly, pesticidy, "musk" sloučeniny; fytoestrogeny); shrnout poznatky o mechanismu působení přírodních i environmetálních estrogenů, jejich toxicitě a dopadech na životní prostředí a o vlivu na lidské zdraví).
2. Teorii a zjištěné poznatky sepsat do formy bakalářské práce.
Recommended resources
[1] YANG, Oneyeol, Hye Lim KIM, Jong-Il WEON a Young Rok SEO. Endocrine-disrupting Chemicals: Review of Toxicological Mechanisms Using Molecular Pathway Analysis. Journal of Cancer Prevention [online]. 2015, 20(1), 12-24. DOI: 10.15430/JCP.2015.20.1.12. ISSN 2288-3649.
[2] ADEEL, Muhammad, Xiaoming SONG, Yuanyuan WANG, Dennis FRANCIS a Yuesuo YANG. Environmental impact of estrogens on human, animal and plant life: A critical review. Environment International [online]. 2017, 99, 107-119. DOI: 10.1016/j.envint.2016.12.010. ISSN 01604120.
[3] KABIR, Eva Rahman, Monica Sharfin RAHMAN a Imon RAHMAN. A review on endocrine disruptors and their possible impacts on human health. Environmental Toxicology and Pharmacology [online]. 2015, 40(1), 241-258. DOI: 10.1016/j.etap.2015.06.009. ISSN 13826689.
[4] PATISAUL, Heather B. a Wendy JEFFERSON. The pros and cons of phytoestrogens. Frontiers in Neuroendocrinology [online]. 2010, 31(4), 400-419. DOI: 10.1016/j.yfrne.2010.03.003. ISSN 00913022.
[5] MURRAY, Robert K. Harperova Biochemie. 23. vyd., (4. české vyd.), v H & H 3. Jinočany: H & H, 2002. Lange medical book. ISBN 80-7319-013-3.
[6] Vědecké zdroje zahrnuté ve vědeckých databázích (např. Web of Science, Scopus, PubMed); vědecká a odborná literatura.
Recommended resources
[1] YANG, Oneyeol, Hye Lim KIM, Jong-Il WEON a Young Rok SEO. Endocrine-disrupting Chemicals: Review of Toxicological Mechanisms Using Molecular Pathway Analysis. Journal of Cancer Prevention [online]. 2015, 20(1), 12-24. DOI: 10.15430/JCP.2015.20.1.12. ISSN 2288-3649.
[2] ADEEL, Muhammad, Xiaoming SONG, Yuanyuan WANG, Dennis FRANCIS a Yuesuo YANG. Environmental impact of estrogens on human, animal and plant life: A critical review. Environment International [online]. 2017, 99, 107-119. DOI: 10.1016/j.envint.2016.12.010. ISSN 01604120.
[3] KABIR, Eva Rahman, Monica Sharfin RAHMAN a Imon RAHMAN. A review on endocrine disruptors and their possible impacts on human health. Environmental Toxicology and Pharmacology [online]. 2015, 40(1), 241-258. DOI: 10.1016/j.etap.2015.06.009. ISSN 13826689.
[4] PATISAUL, Heather B. a Wendy JEFFERSON. The pros and cons of phytoestrogens. Frontiers in Neuroendocrinology [online]. 2010, 31(4), 400-419. DOI: 10.1016/j.yfrne.2010.03.003. ISSN 00913022.
[5] MURRAY, Robert K. Harperova Biochemie. 23. vyd., (4. české vyd.), v H & H 3. Jinočany: H & H, 2002. Lange medical book. ISBN 80-7319-013-3.
[6] Vědecké zdroje zahrnuté ve vědeckých databázích (např. Web of Science, Scopus, PubMed); vědecká a odborná literatura.
