Polymery jsou součástí každodenního života. Některé z nich díky své molekulové struktuře vykazují antibakteriální vlastnosti a představují tak skupinu látek, které pomáhají v boji proti bakteriím. Testování nových antibakteriálních látek je nesmírně důležité, protože v důsledku nadužívaní antibiotik dnes čelíme globální krizi v podobě bakteriální rezistence. Proto cílem diplomové práce bylo testování aktivity vybraných polymerů běžně používaných v kosmetických přípravcích. Antibakteriální aktivita byla testována pomocí agarové difúzní metody, která se zakládala na inhibici bakteriálních kmenů Escherichia coli a Staphyloccocus aureus. Koncentrace testovaných polymerů, u kterých byla prokázána inhibice bakteriálního růstu, byly dále testovány pomocí koncentračního gradientu, který umožňoval sledovat vývoj bakteriální adaptace na působení testovaných polymerů v řádu dní. Práce srovnává výsledky získané klasickou metodou agarové difuzní zkoušky akoncentračním gradientem. Antibakteriální vlastnosti byly potvrzeny upoly-L-lysinu a PEI, naopak antibakteriální aktivitu nebylo možné s jistotou potvrdit u PEG 400 a PEG 600.
Annotation in English
Polymers are part of our everyday life. Some of them, due to their molecular structure, have antibacterial properties and that is why they represent a group of substances that help in the fight against bacteria. Testing of new antibacterial substances is extremely important, because due to the overuse of antibiotics, we are currently facing a global crisis in the form of bacterial resistance. Therefore the goal of the diploma thesis was to test the antibacterial activity of polymers which are commonly used in cosmetics. Antibacterial activity was tested using the agar diffusion method, which was based on the inhibition of bacterial strains of Escherichia coli and Staphyloccocus aureus. Concentrations of tested polymers, that showed inhibition of bacterial growth, were further tested using a concentration gradient, which was allowed to monitor the development of bacterial adaptation to presence of test polymers over days. The thesis compares the results obtained by the classical method of agar diffusion test and concentration gradient. Antibacterial properties were confirmed for poly-L-lysine and PEI, on the opposite, antibacterial activity could not be confirmed with certainty for PEG 400 and PEG 600.
polymers, antibacterial polymers, bacteria, agar diffusion method, concentration gradient
Length of the covering note
92 s (119 498 znaků)
Language
CZ
Annotation
Polymery jsou součástí každodenního života. Některé z nich díky své molekulové struktuře vykazují antibakteriální vlastnosti a představují tak skupinu látek, které pomáhají v boji proti bakteriím. Testování nových antibakteriálních látek je nesmírně důležité, protože v důsledku nadužívaní antibiotik dnes čelíme globální krizi v podobě bakteriální rezistence. Proto cílem diplomové práce bylo testování aktivity vybraných polymerů běžně používaných v kosmetických přípravcích. Antibakteriální aktivita byla testována pomocí agarové difúzní metody, která se zakládala na inhibici bakteriálních kmenů Escherichia coli a Staphyloccocus aureus. Koncentrace testovaných polymerů, u kterých byla prokázána inhibice bakteriálního růstu, byly dále testovány pomocí koncentračního gradientu, který umožňoval sledovat vývoj bakteriální adaptace na působení testovaných polymerů v řádu dní. Práce srovnává výsledky získané klasickou metodou agarové difuzní zkoušky akoncentračním gradientem. Antibakteriální vlastnosti byly potvrzeny upoly-L-lysinu a PEI, naopak antibakteriální aktivitu nebylo možné s jistotou potvrdit u PEG 400 a PEG 600.
Annotation in English
Polymers are part of our everyday life. Some of them, due to their molecular structure, have antibacterial properties and that is why they represent a group of substances that help in the fight against bacteria. Testing of new antibacterial substances is extremely important, because due to the overuse of antibiotics, we are currently facing a global crisis in the form of bacterial resistance. Therefore the goal of the diploma thesis was to test the antibacterial activity of polymers which are commonly used in cosmetics. Antibacterial activity was tested using the agar diffusion method, which was based on the inhibition of bacterial strains of Escherichia coli and Staphyloccocus aureus. Concentrations of tested polymers, that showed inhibition of bacterial growth, were further tested using a concentration gradient, which was allowed to monitor the development of bacterial adaptation to presence of test polymers over days. The thesis compares the results obtained by the classical method of agar diffusion test and concentration gradient. Antibacterial properties were confirmed for poly-L-lysine and PEI, on the opposite, antibacterial activity could not be confirmed with certainty for PEG 400 and PEG 600.
