Práce je zaměřena na měření kritické micelární koncentrace (CMC) kationických a anio-nických tenzidů, konkrétně Hexadecyltrimethylammonium bromidu (CTAB), Benzethoni-um chloridu (BZCl) a Dodecylbenzen sulfonátu sodného (SDBS), v různých prostředích a teplotách. Jako základ pro porovnání výsledků s literaturou, a k měření závislosti na teplotě, byla zvolena de-ionizovaná voda. Dalším měřeným prostředím byl fyziologický roztok. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy tenzid, kritická micelární a kritická agregační koncentrace. Obecně jsou zde uvedeny teoretické předpoklady pro chování daných tenzidů v příslušných prostředích. Dále jsou diskutovány vybrané způsoby měření CMC a nakonec vypsán výběr nejdůležitějších vlastností daných tenzidů a možnosti jejich použití. Tyto tenzidy byly pro potřeby výzkumu měřeny pomocí metody Wilhelmyho destičky. Praktická část se zaměřuje na měření a vyhodnocení CMC za různých teplot a taktéž na určení Kraftovy teploty z daných dat.
Anotace v angličtině
Aim of this work is to measure critical micelle concentration (CMC) of cationic and anionic tenzids, more precisely Hexadecyltrimethylammonium bromide (CTAB), Benzethonium chloride (BZCl) and Sodium dodecylbenzenesulphonate (SDBS), in different solvents and temperatures. As a base to compare results with literature, and to measure influence of temperature, de-ionized water was selected. Another solvente was saline. In theoretical part, notions such as surfactant, critical micellar and critical aggregation concentration are explained. General theoretical assumptions for behaviour in those solvents are listed. In addition, selected paths to measure CMC are discussed and in the end, list of most impor-tant properities of selected surfactants and their uses was listed. These surfactants were for needs of this research measured by Wilhelmy plate method. Experimental part is focused on measurements and evaluation of CMC in different temperatures and also to determine Krafft temperature from acquired datas.
Klíčová slova
tenzid, kritická micelární koncentrace, kritická agregační koncentrace, povrchově aktivní látky, metody měření CMC, Kraftova teplota.
Práce je zaměřena na měření kritické micelární koncentrace (CMC) kationických a anio-nických tenzidů, konkrétně Hexadecyltrimethylammonium bromidu (CTAB), Benzethoni-um chloridu (BZCl) a Dodecylbenzen sulfonátu sodného (SDBS), v různých prostředích a teplotách. Jako základ pro porovnání výsledků s literaturou, a k měření závislosti na teplotě, byla zvolena de-ionizovaná voda. Dalším měřeným prostředím byl fyziologický roztok. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy tenzid, kritická micelární a kritická agregační koncentrace. Obecně jsou zde uvedeny teoretické předpoklady pro chování daných tenzidů v příslušných prostředích. Dále jsou diskutovány vybrané způsoby měření CMC a nakonec vypsán výběr nejdůležitějších vlastností daných tenzidů a možnosti jejich použití. Tyto tenzidy byly pro potřeby výzkumu měřeny pomocí metody Wilhelmyho destičky. Praktická část se zaměřuje na měření a vyhodnocení CMC za různých teplot a taktéž na určení Kraftovy teploty z daných dat.
Anotace v angličtině
Aim of this work is to measure critical micelle concentration (CMC) of cationic and anionic tenzids, more precisely Hexadecyltrimethylammonium bromide (CTAB), Benzethonium chloride (BZCl) and Sodium dodecylbenzenesulphonate (SDBS), in different solvents and temperatures. As a base to compare results with literature, and to measure influence of temperature, de-ionized water was selected. Another solvente was saline. In theoretical part, notions such as surfactant, critical micellar and critical aggregation concentration are explained. General theoretical assumptions for behaviour in those solvents are listed. In addition, selected paths to measure CMC are discussed and in the end, list of most impor-tant properities of selected surfactants and their uses was listed. These surfactants were for needs of this research measured by Wilhelmy plate method. Experimental part is focused on measurements and evaluation of CMC in different temperatures and also to determine Krafft temperature from acquired datas.
Klíčová slova
tenzid, kritická micelární koncentrace, kritická agregační koncentrace, povrchově aktivní látky, metody měření CMC, Kraftova teplota.
Nejprve vypracujte rešerši zaměřenou chování tenzidů (zejména kvartérních solí) ve vodných roztocích. Soustřeďte se především na kritickou micelární koncentraci a s ní související Kraftův bod.
Proveďte měření povrchového napětí roztoků vybraných kvartérních solí. Stanovte jejich kritickou micelární koncentraci a Kraftův bod.
Zásady pro vypracování
Nejprve vypracujte rešerši zaměřenou chování tenzidů (zejména kvartérních solí) ve vodných roztocích. Soustřeďte se především na kritickou micelární koncentraci a s ní související Kraftův bod.
Proveďte měření povrchového napětí roztoků vybraných kvartérních solí. Stanovte jejich kritickou micelární koncentraci a Kraftův bod.
Seznam doporučené literatury
[1] Mukerjee, P. a Mysels, K. J.; Critical Micelle Concentrations of Aqueous Surfactant Systems; NSRDS-NBS 36; National Bureau of Standards: Washington, DC, 1971.
[2] Mata, J., Varade, D., Bahadur, P. (2005). Aggregation behavior of quaternary salt based cationic surfactants. Thermochimica Acta, 428, 147155.
Seznam doporučené literatury
[1] Mukerjee, P. a Mysels, K. J.; Critical Micelle Concentrations of Aqueous Surfactant Systems; NSRDS-NBS 36; National Bureau of Standards: Washington, DC, 1971.
[2] Mata, J., Varade, D., Bahadur, P. (2005). Aggregation behavior of quaternary salt based cationic surfactants. Thermochimica Acta, 428, 147155.
Přílohy volně vložené
1 CD
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Otázky oponenta bakalářské práce:
1. Co je Krafftův bod a jak se liší od bodu zákalu?
2. Proč jsou v roztocích solí hodnoty CMC studovaných tenzidů nižší, než hodnoty stanovené ve vodě?
3. Vysvětlete, prosím, tvrzení ze závěru Vaší práce "Data byla vyhodnocena pomocí aplikace Excel, jelikož SW pro Sigma 700 nám při vyhodnocování udá jiné hodnoty."
4. Při jaké koncentraci byla provedena konduktometrická měření pro jednotlivé studované PAL?
5. Str. 44: Poslední věta v odstavci pod Obr. 18 - prosím, aby ji uchazeč vysvětlil, není zřejmý její význam.
6. Str. 45: Tab. 5, Jaký je rozdíl mezi DEMI a de-ionizovanou vodou?
Student přednesl stěžejní výsledky své BP a odpověděl uspokojivě na dotazy vedoucího a oponenta.
Otázky komise:
doc. Ponížil: Jak souvisí povrchové napětí roztoku s CMC?
doc. Kuřitka: Při stanovení CMC jste měnil koncentraci roztoků. Jakým způsobem? Má to nějaký význam?
Na otázky členů komise stedent taktéž odpověděl dostatečně.