Potřeba stabilizace aktivních látek se v poslední době výrazně zvýšila. Důvodem je snaha ochránit citlivé a reaktivní látky, jakož i látky s krátkodobou životností přítomné ve výrobcích používaných v řadě průmyslových oblastí. Proces spojený s touto ochranou je ovlivněn řadou faktorů, jako jsou interakce s jinými složkami, těkavost nebo toxicita aktivních složek. Moderní technologie proto vedou k rozvoji celé řady systémů, které účinně řeší tyto důležité otázky. Systémem vhodným pro transport aktivních látek je jakékoliv vehikulum, které je schopno je doručit do cílového místa a které poskytuje výhodné vlastnosti z kosmetického nebo terapeutického hlediska.
Hlavním cílem této dizertační práce je představit různé typy vehikul, které mohou být použity jako vhodné nosiče aktivních látek v kosmetickém, farmaceutickém nebo potravinářském průmyslu.
Předložená práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část práce, je zaměřena na popis různých typů částicových systémů, jako jsou emulze, nanoemulze, mikroemulze a mikročástice, přičemž každý ze zmíněných sytémů je představen v samostatné kapitole, kde je uvedena jejich stručná charakterizace, vlastnosti a příprava. Práce také obsahuje kapitolu týkající se vzájemného porovnání těchto systémů včetně přehledu jejich hlavních výhod a nevýhod a možností praktických aplikací. Kromě toho je poslední oddíl teoretické části práce věnován metodám, které slouží k jejich charakterizaci.
V druhé části práce jsou formou čtyř publikací souhrnně prezentovány konkrétní, praktické výsledky získané v průběhu doktorského studia. Obsahy jednotlivých článků jsou uvedeny vždy krátkým shrnutím, které se týká řešeného problému. V závěru práce jsou pak přiloženy plné texty výzkumných prací.
Annotation in English
The need to stabilize active compounds has notably increased in recent years. The reason is to better protect the sensitive, reactive and short shelf-life ingredients contained in final products used in many areas of industry. The protection process is influenced by a variety of factors, such as interaction with other components and the volatility or toxicity of active ingredients. Therefore, modern technology has led to the development of a variety of delivery systems that effectively address these important issues. By definition, a delivery system is any type of vehicle that makes an active substance available to a target site and that can provide beneficial properties from the cosmetic or therapeutic points of view.
The main objective of this doctoral thesis is to introduce some of the types of vehicles which may be used for transport of active substances in the cosmetics, pharmaceutical or food industries.
This work is divided into two main parts. The first part is focused on a description of the various types of particulate systems serving as vehicles, such as emulsions, nanoemulsions, microemulsions and microparticles, wherein each mentioned system is discussed in a separate chapter in terms of their formation, characterization and properties. The work also contains a chapter that provides a mutual comparison as well as an overview of the main advantages and disadvantages of these systems and possibilities for their practical applications. The last chapter of the theoretical part of this thesis is devoted to the methods used for their characterization.
In the second part of the thesis, results obtained during the doctoral work are reported in short summaries of four research papers that document the current status of the problem. At the end of the work, full-texts of the research papers are enclosed.
Keywords
Disperzní systém, emulze, nanoemulze, mikroemulze, mikročástice, vehikula.
Potřeba stabilizace aktivních látek se v poslední době výrazně zvýšila. Důvodem je snaha ochránit citlivé a reaktivní látky, jakož i látky s krátkodobou životností přítomné ve výrobcích používaných v řadě průmyslových oblastí. Proces spojený s touto ochranou je ovlivněn řadou faktorů, jako jsou interakce s jinými složkami, těkavost nebo toxicita aktivních složek. Moderní technologie proto vedou k rozvoji celé řady systémů, které účinně řeší tyto důležité otázky. Systémem vhodným pro transport aktivních látek je jakékoliv vehikulum, které je schopno je doručit do cílového místa a které poskytuje výhodné vlastnosti z kosmetického nebo terapeutického hlediska.
Hlavním cílem této dizertační práce je představit různé typy vehikul, které mohou být použity jako vhodné nosiče aktivních látek v kosmetickém, farmaceutickém nebo potravinářském průmyslu.
Předložená práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část práce, je zaměřena na popis různých typů částicových systémů, jako jsou emulze, nanoemulze, mikroemulze a mikročástice, přičemž každý ze zmíněných sytémů je představen v samostatné kapitole, kde je uvedena jejich stručná charakterizace, vlastnosti a příprava. Práce také obsahuje kapitolu týkající se vzájemného porovnání těchto systémů včetně přehledu jejich hlavních výhod a nevýhod a možností praktických aplikací. Kromě toho je poslední oddíl teoretické části práce věnován metodám, které slouží k jejich charakterizaci.
V druhé části práce jsou formou čtyř publikací souhrnně prezentovány konkrétní, praktické výsledky získané v průběhu doktorského studia. Obsahy jednotlivých článků jsou uvedeny vždy krátkým shrnutím, které se týká řešeného problému. V závěru práce jsou pak přiloženy plné texty výzkumných prací.
Annotation in English
The need to stabilize active compounds has notably increased in recent years. The reason is to better protect the sensitive, reactive and short shelf-life ingredients contained in final products used in many areas of industry. The protection process is influenced by a variety of factors, such as interaction with other components and the volatility or toxicity of active ingredients. Therefore, modern technology has led to the development of a variety of delivery systems that effectively address these important issues. By definition, a delivery system is any type of vehicle that makes an active substance available to a target site and that can provide beneficial properties from the cosmetic or therapeutic points of view.
The main objective of this doctoral thesis is to introduce some of the types of vehicles which may be used for transport of active substances in the cosmetics, pharmaceutical or food industries.
This work is divided into two main parts. The first part is focused on a description of the various types of particulate systems serving as vehicles, such as emulsions, nanoemulsions, microemulsions and microparticles, wherein each mentioned system is discussed in a separate chapter in terms of their formation, characterization and properties. The work also contains a chapter that provides a mutual comparison as well as an overview of the main advantages and disadvantages of these systems and possibilities for their practical applications. The last chapter of the theoretical part of this thesis is devoted to the methods used for their characterization.
In the second part of the thesis, results obtained during the doctoral work are reported in short summaries of four research papers that document the current status of the problem. At the end of the work, full-texts of the research papers are enclosed.
Keywords
Disperzní systém, emulze, nanoemulze, mikroemulze, mikročástice, vehikula.
