Cílem této diplomové práce bylo nalézt nejvhodnější postup extrakce luštěnin pro následné stanovení antioxidační aktivity. Analýza byla provedena u čočky belugy, čočky červené, hrachu zeleného, cizrny, mungo fazolí a adzuki fazolí. K extrakci byla zvolena tři různá extrakční činidla a zároveň tři různé způsoby extrakce. Antioxidační aktivita byla stanovena metodami ABTS a DPPH. Naměřené hodnoty se výrazně lišily v závislosti na použitém činidle a typu extrakce, zejména u čočky a fazolí. U metody ABTS se antioxidační aktivita luštěnin pohybovala v rozmezí 0,21 až 103,63 mmol.kg-1. Metodou DPPH byla zjištěna antioxidační aktivita v rozmezí 184,07 až 19 629,36 mg.kg-1. Nejvyšší extrakční účinnost měl 70% aceton a dynamická extrakce, naopak nejméně účinný byl 80% metanol a statické provedení extrakce.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis was to find the most suitable procedure for extracting legumes for subsequent determination of antioxidant activity. The analyses were performed in beluga lentils, red lentils, green peas, chickpeas, mung beans and adzuki beans. Three different extraction solvents and three different methods of extraction were chosen. The antioxidant activity was determined using the ABTS and DPPH methods. Obtained values varied greatly depending on the solvent used and the type of extraction, particularly in the case of lentils and beans. Antioxidant activity (ABTS method) of legumes ranged from 0,21 to 103,63 mmol.kg-1, while antioxidant activity (DPPH method) varied in the range from 184,07 to 19 629,36 mg.kg-1. The highest extraction efficiency was determined using 70% acetone and dynamic extraction, the least effective were 80% methanol and still extraction.
Cílem této diplomové práce bylo nalézt nejvhodnější postup extrakce luštěnin pro následné stanovení antioxidační aktivity. Analýza byla provedena u čočky belugy, čočky červené, hrachu zeleného, cizrny, mungo fazolí a adzuki fazolí. K extrakci byla zvolena tři různá extrakční činidla a zároveň tři různé způsoby extrakce. Antioxidační aktivita byla stanovena metodami ABTS a DPPH. Naměřené hodnoty se výrazně lišily v závislosti na použitém činidle a typu extrakce, zejména u čočky a fazolí. U metody ABTS se antioxidační aktivita luštěnin pohybovala v rozmezí 0,21 až 103,63 mmol.kg-1. Metodou DPPH byla zjištěna antioxidační aktivita v rozmezí 184,07 až 19 629,36 mg.kg-1. Nejvyšší extrakční účinnost měl 70% aceton a dynamická extrakce, naopak nejméně účinný byl 80% metanol a statické provedení extrakce.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis was to find the most suitable procedure for extracting legumes for subsequent determination of antioxidant activity. The analyses were performed in beluga lentils, red lentils, green peas, chickpeas, mung beans and adzuki beans. Three different extraction solvents and three different methods of extraction were chosen. The antioxidant activity was determined using the ABTS and DPPH methods. Obtained values varied greatly depending on the solvent used and the type of extraction, particularly in the case of lentils and beans. Antioxidant activity (ABTS method) of legumes ranged from 0,21 to 103,63 mmol.kg-1, while antioxidant activity (DPPH method) varied in the range from 184,07 to 19 629,36 mg.kg-1. The highest extraction efficiency was determined using 70% acetone and dynamic extraction, the least effective were 80% methanol and still extraction.
Návrh různých způsobů extrakce pro stanovení antioxidační aktivity luštěnin.
Stanovení antioxidační aktivity metodami ABTS a DPPH u vybraných druhů luštěnin.
Statistické vyhodnocení výsledků, jejich diskuze a formulace závěrů.
Zásady pro vypracování
I. Teoretická část
Obecná charakteristika luštěnin.
Charakteristika antioxidantů.
Možnosti stanovení antioxidační aktivity.
II. Praktická část
Návrh různých způsobů extrakce pro stanovení antioxidační aktivity luštěnin.
Stanovení antioxidační aktivity metodami ABTS a DPPH u vybraných druhů luštěnin.
Statistické vyhodnocení výsledků, jejich diskuze a formulace závěrů.
Seznam doporučené literatury
[1] TIWARI, Brijesh a Narpinder SINGH. Pulse Chemistry and Technology. Cambridge: The Royal Society of Chemistry, 2012. ISBN 978-1-84973-331-1.
[2] POKORNY, Jan, Nedyalka YANISHLIEVA a Michael GORDON. Antioxidants in Food: Practical Applications. Cambridge: Woodhead Publishing, 2001. ISBN 978-1-85573-463-0.
[3] DECKER, Eric A., Ryan J. ELIAS a Julian D. MCCLEMENTS. Oxidation in Foods and Beverages and Antioxidant Applications. Volume 1: Understanding Mechanisms of Oxidation and Antioxidant Activity. Oxford: Woodhead Publishing, 2010. ISBN 978-1-84569-648-11.
[4] XU, Baojun J. a Sam K. C. CHANG. A Comparative Study on Phenolic Profiles and Antioxidant Activities of Legumes as Affected by Extraction Solvents. Journal of Food Science. 2007, 72(2), 159-166. ISSN 0022-1147.
[5] DJORDJEVIC, Tijana M., Slavica S. ŠILER-MARINKOVIC a Suzana I. DIMITRIJEVIC-BRANKOVIC. Antioxidant Activity and Total Phenolic Content in Some Cereals and Legumes. International Journal of Food Properties. 2011, 14(1), 175-184. ISSN 1094-2912.
[6] NITHIYANANTHAM, Srinivasan, Subramanian SELVAKUMAR a Perumal SIDDHURAJU. Total Phenolic Content and Antioxidant Activity of Two Different Solvent Extracts from Raw and Processed Legumes, Cicer arietinum L. and Pisum sativum L. Journal of Food Composition and Analysis. August 2012, 27(1), 52-60. ISSN 0889-1575.
Seznam doporučené literatury
[1] TIWARI, Brijesh a Narpinder SINGH. Pulse Chemistry and Technology. Cambridge: The Royal Society of Chemistry, 2012. ISBN 978-1-84973-331-1.
[2] POKORNY, Jan, Nedyalka YANISHLIEVA a Michael GORDON. Antioxidants in Food: Practical Applications. Cambridge: Woodhead Publishing, 2001. ISBN 978-1-85573-463-0.
[3] DECKER, Eric A., Ryan J. ELIAS a Julian D. MCCLEMENTS. Oxidation in Foods and Beverages and Antioxidant Applications. Volume 1: Understanding Mechanisms of Oxidation and Antioxidant Activity. Oxford: Woodhead Publishing, 2010. ISBN 978-1-84569-648-11.
[4] XU, Baojun J. a Sam K. C. CHANG. A Comparative Study on Phenolic Profiles and Antioxidant Activities of Legumes as Affected by Extraction Solvents. Journal of Food Science. 2007, 72(2), 159-166. ISSN 0022-1147.
[5] DJORDJEVIC, Tijana M., Slavica S. ŠILER-MARINKOVIC a Suzana I. DIMITRIJEVIC-BRANKOVIC. Antioxidant Activity and Total Phenolic Content in Some Cereals and Legumes. International Journal of Food Properties. 2011, 14(1), 175-184. ISSN 1094-2912.
[6] NITHIYANANTHAM, Srinivasan, Subramanian SELVAKUMAR a Perumal SIDDHURAJU. Total Phenolic Content and Antioxidant Activity of Two Different Solvent Extracts from Raw and Processed Legumes, Cicer arietinum L. and Pisum sativum L. Journal of Food Composition and Analysis. August 2012, 27(1), 52-60. ISSN 0889-1575.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student potvrdil hodnocení vedoucího práce jistým, vyčerpávajícím způsobem. Prokázal hluboké znalosti teoretických zásad studované problematiky. K obhajobě diplomové práce nebyly ze strany komise žádné připomínky.
doc. Ing. Pavel Valášek, CSc. - U grafu antioxidační aktivity u acetonu je výrazně vyšší extrakční schopnost, u kombinace však výrazně nižší schopnost. Čím si tento jev vysvětlíte?