Bakalářská práce se zabývá možnostmi stanovení antinutričních látek v luštěninách. První kapitola se věnuje obecné a botanické charakteristice nejpoužívanějších druhů luskovin, jako hrách, čočka, sója, cizrna, fazol, lupina, bob, vikev, hrachor a vigna. Druhá kapitola pojednává o chemickém složení luštěnin, blíže jsou charakterizovány proteiny, sacharidy, lipidy, minerální látky a vitaminy. Ve třetí kapitole je popisován význam luštěnin ve výživě, hodnota obsažené bílkoviny a vlákniny, role složení luštěnin v prevenci chronických onemocnění. Čtvrtá kapitola se zabývá obsaženými antinutričními látkami, jejich chemickou strukturou a účinkem na organizmus konzumenta. Jsou zde také zmíněny možnosti inaktivace antinutričních látek v rámci kulinární přípravy. Pátá kapitola obsahuje popis jednotlivých metod, které je možno použít pro stanovení antinutričních látek v luštěninách.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the possibilities of determination of anti-nutritional factors in legumes. First chapter pursues to the general and botanical characteristics of the most widely used legumes like pea, lentil, soy, chick pea, common bean, lupine, faba bean, vetch, beach pea and yard long bean. Second chapter deals with chemical composition of legumes and closer characteristic of proteins, carbohydrates, lipids, minerals and vitamins. In the third chapter there is described the importance of legumes in nutrition, the value of contained proteins and fiber, and the role of the legume composition in prevention of chronic diseases. Fourth chapter deals with contained anti-nutritional factors, their chemical structure and their impact on consumer. There are also possibilities of inactivation of anti-nutritional factors within culinary treatment. Fifth chapter contains the description of methods used for detection of anti-nutritional factors in legumes.
Bakalářská práce se zabývá možnostmi stanovení antinutričních látek v luštěninách. První kapitola se věnuje obecné a botanické charakteristice nejpoužívanějších druhů luskovin, jako hrách, čočka, sója, cizrna, fazol, lupina, bob, vikev, hrachor a vigna. Druhá kapitola pojednává o chemickém složení luštěnin, blíže jsou charakterizovány proteiny, sacharidy, lipidy, minerální látky a vitaminy. Ve třetí kapitole je popisován význam luštěnin ve výživě, hodnota obsažené bílkoviny a vlákniny, role složení luštěnin v prevenci chronických onemocnění. Čtvrtá kapitola se zabývá obsaženými antinutričními látkami, jejich chemickou strukturou a účinkem na organizmus konzumenta. Jsou zde také zmíněny možnosti inaktivace antinutričních látek v rámci kulinární přípravy. Pátá kapitola obsahuje popis jednotlivých metod, které je možno použít pro stanovení antinutričních látek v luštěninách.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the possibilities of determination of anti-nutritional factors in legumes. First chapter pursues to the general and botanical characteristics of the most widely used legumes like pea, lentil, soy, chick pea, common bean, lupine, faba bean, vetch, beach pea and yard long bean. Second chapter deals with chemical composition of legumes and closer characteristic of proteins, carbohydrates, lipids, minerals and vitamins. In the third chapter there is described the importance of legumes in nutrition, the value of contained proteins and fiber, and the role of the legume composition in prevention of chronic diseases. Fourth chapter deals with contained anti-nutritional factors, their chemical structure and their impact on consumer. There are also possibilities of inactivation of anti-nutritional factors within culinary treatment. Fifth chapter contains the description of methods used for detection of anti-nutritional factors in legumes.
Obecná a botanická charakteristika luštěnin, historie.
Chemické složení luštěnin.
Význam luštěnin ve výživě.
Charakteristika antinutričních látek luštěnin.
{Možnosti stanovení antinutričních látek luštěnin.
Zásady pro vypracování
Obecná a botanická charakteristika luštěnin, historie.
Chemické složení luštěnin.
Význam luštěnin ve výživě.
Charakteristika antinutričních látek luštěnin.
{Možnosti stanovení antinutričních látek luštěnin.
Seznam doporučené literatury
[1] PAMPLONA ROGER, Jorge D.Encyklopedie léčivých potravin. Praha: Advent -Orion, 2004, 385 s. ISBN 80-717-2542-0.
[2] STŘÍDA, Josef a kol. Pěstování luskovin. Praha:Státní zemědělství, 1962. 236s.
[3] STROSSEROVÁ, Alena a Jana DOSTÁLOVÁ. Luštěniny. Výživa a potraviny, 2009, 5, s. 66-67. ISSN 1211-846X.
[4] KHATTAB Rabie, Y. a Susan D. Arntfield. Nutritional quality of legume seeds as affected by some physical treatments. Part 2. Antinutritional factors. LWT-Food Science and Technology. 2009, roč. 42, č. 6, s. 1113-1118. ISSN 0023-6438.
[5] TICHÁ, Markéta a Petra VYZÍNOVÁ. Polní plodiny. Brno: VFU, 2006.
Seznam doporučené literatury
[1] PAMPLONA ROGER, Jorge D.Encyklopedie léčivých potravin. Praha: Advent -Orion, 2004, 385 s. ISBN 80-717-2542-0.
[2] STŘÍDA, Josef a kol. Pěstování luskovin. Praha:Státní zemědělství, 1962. 236s.
[3] STROSSEROVÁ, Alena a Jana DOSTÁLOVÁ. Luštěniny. Výživa a potraviny, 2009, 5, s. 66-67. ISSN 1211-846X.
[4] KHATTAB Rabie, Y. a Susan D. Arntfield. Nutritional quality of legume seeds as affected by some physical treatments. Part 2. Antinutritional factors. LWT-Food Science and Technology. 2009, roč. 42, č. 6, s. 1113-1118. ISSN 0023-6438.
[5] TICHÁ, Markéta a Petra VYZÍNOVÁ. Polní plodiny. Brno: VFU, 2006.
Přílohy volně vložené
1 CD
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Prof. Ing. Jan Šubrt, CSc. vyzval k seznámení se stanovisky vedoucího a oponenta a k položení otázky.
Oponent BP - Mgr. Iva Burešová, Ph.D
V kapitole Úvod na str. 11 uvádíte, že spotřeba luštěnin v ČR je 2 kg na osobu za rok, celosvětový průměr je 7 kg na osobu/rok. Jak dále uvádíte: "Jednou z hlavních příčin je obsah některých antinutričních látek, které snižují stravitelnost luštěnin a dostupnost ostatních živin. Mezi tyto antinutriční látky řadíme inhibitory trypsinu, antivitaminy ...přítomnost oligosacharidů ... je jednou z hlavních příčin jejich nízké spotřeby". Obdobné zdůvodnění nízké spotřeby je také na str. 14.
Proč si myslíte, že přítomnost vyjmenovaných látek způsobuje nízkou spotřebu luštěnin v ČR, ale na celosvětovém průměru se neprojevuje?
Prof. Ing. Jan Šubrt, CSc. - Co udělat pro větší spotřebu luštěnin.
Prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc. - Proč se čočka přebírá?
Studentka potvrdila hodnocení vedoucí práce. prokázala hluboké znalosti problematiky. Na otázky odpovídala pohotově a správně.