Byly naměřeny závislosti koeficientu zvukové pohltivosti na frekvenci vybraných textilních materiálů při různém počtu vrstev těchto materiálů. Pro měření a vyhodnocení byly vybrány materiály vlna, fleece, flauš, manšestr, plátno a syntetická česaná pletanina s vytlačovaným vzorem. Měření bylo provedeno na dvoumikrofonové impedanční Kundtově trubici společ-nosti Brüel&Kjaer v rozsahu 16 - 6400 Hz. Pro vyhodnocení a výpočet koeficientu redukce hluku bylo uvažováno frekvenční rozmezí 100 - 6400 Hz. Byla vyhodnocena závislost mezi akustickou pohltivostí a tloušťkou vrstvy.
Anotace v angličtině
Frequency dependecies of the sound absorption coefficient was measured. Materials wool, fleece, duffel, corduroy, line and synthetic worsted knitwear with pressed pattern were selected for measuring and evaluating. Measurements was realized on the two-microphones impedance Kundt’s tube Brüel&Kjaer in the range of 16 - 6400 Hz. Frequency range 100 - 6400 Hz was used for evaluating and computing of the noise reduction coefficient. Depen-dency between the sound absorption and thickness was evaluated.
Byly naměřeny závislosti koeficientu zvukové pohltivosti na frekvenci vybraných textilních materiálů při různém počtu vrstev těchto materiálů. Pro měření a vyhodnocení byly vybrány materiály vlna, fleece, flauš, manšestr, plátno a syntetická česaná pletanina s vytlačovaným vzorem. Měření bylo provedeno na dvoumikrofonové impedanční Kundtově trubici společ-nosti Brüel&Kjaer v rozsahu 16 - 6400 Hz. Pro vyhodnocení a výpočet koeficientu redukce hluku bylo uvažováno frekvenční rozmezí 100 - 6400 Hz. Byla vyhodnocena závislost mezi akustickou pohltivostí a tloušťkou vrstvy.
Anotace v angličtině
Frequency dependecies of the sound absorption coefficient was measured. Materials wool, fleece, duffel, corduroy, line and synthetic worsted knitwear with pressed pattern were selected for measuring and evaluating. Measurements was realized on the two-microphones impedance Kundt’s tube Brüel&Kjaer in the range of 16 - 6400 Hz. Frequency range 100 - 6400 Hz was used for evaluating and computing of the noise reduction coefficient. Depen-dency between the sound absorption and thickness was evaluated.
Rešerše na téma: Akustické vlastnosti materiálů, Textilní materiály, Morfologie textilních materiálů.
Experimentální měření frekvenční závislosti koeficientu akustické pohltivosti vybraných textilních materiálů s různým počtem vrstev.
Vyhodnocení měření frekvenční závislosti koeficientu akustické pohltivosti.
Zásady pro vypracování
Rešerše na téma: Akustické vlastnosti materiálů, Textilní materiály, Morfologie textilních materiálů.
Experimentální měření frekvenční závislosti koeficientu akustické pohltivosti vybraných textilních materiálů s různým počtem vrstev.
Vyhodnocení měření frekvenční závislosti koeficientu akustické pohltivosti.
Seznam doporučené literatury
Jiříček O.: Úvod do akustiky. Učební texty vysokých škol. ČVUT Praha (2002), 1-146. 1. vydání (ISBN 80-01-02460-1).
Nový R.: Hluk a chvění. Učební texty vysokých škol. ČVUT Praha (2000), 1-389. 2.vydání (ISBN 80-01-02246-3).
Vaňková M. a kol.: Hluk, vibrace a ionizující záření v životním a pracovním prostředí, část I. Učební texty vysokých škol. VUT Brno (1995), 1 - 144. 1. vydání (ISBN 80-214-0695-X).
Staněk J.: Nauka o textilních materiálech. Část 4. Vlastnosti délkových a plošných textilií, 1988.
Seznam doporučené literatury
Jiříček O.: Úvod do akustiky. Učební texty vysokých škol. ČVUT Praha (2002), 1-146. 1. vydání (ISBN 80-01-02460-1).
Nový R.: Hluk a chvění. Učební texty vysokých škol. ČVUT Praha (2000), 1-389. 2.vydání (ISBN 80-01-02246-3).
Vaňková M. a kol.: Hluk, vibrace a ionizující záření v životním a pracovním prostředí, část I. Učební texty vysokých škol. VUT Brno (1995), 1 - 144. 1. vydání (ISBN 80-214-0695-X).
Staněk J.: Nauka o textilních materiálech. Část 4. Vlastnosti délkových a plošných textilií, 1988.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka přednesla stěžejní výsledky své Bakalářské práce a odpověděla uspokojivě na dotazy vedoucího a oponenta. Z řad komise byly vzneseny následující dotazy:
Ing. Macháčková: kam byste zařadila samet?
doc. Svěrák: souvislost mezi pohltivostí a odrazivostí? Příprava vzorků před měřením? Účel práce?
Na otázky členů komise studentka taktéž odpověděla dostatečně.