V teoretické části této práce byla charakterizována olejnina lnička setá (Camelina sativa) a její využití z nutričního i technologického hlediska. V praktické části této práce byly stanoveny mastné kyseliny ve vzorcích lničky a jejich obsah byl sledován v závislosti na kombinacích hnojení. Pro stanovení vzorků byla nalezena a optimalizována metoda esterifikace mastných kyselin s následným využitím GC-FID. Z výsledků této práce vyplývá, že jako nejvhodnější pro pěstování byla vyhodnocena kombinace hnojení N2S2(0,9 g/nádoba NH4NO3; 45 mg/kg zeminy (NH4)2SO4), u níž byl zjištěn z hlediska výživy nejvyšší obsah všech významných mastných kyselin, zejména pak kyseliny olejové, linolové a linolenové. Naopak jako nejméně vhodné se ukázaly kombinace hnojení N2S0 a N3S0.
Anotace v angličtině
There was described oil bearing crop Camelina sativa in theoretical part of this theses and its usage from nutritive and technological aspect. There were determined fatty acids in practical part of this theses and their volume was observed in relation to combination of fertilization. There was discovered and optimized a method of fatty acids esters esterification with post-utilization on GC-FID for Camelina samples determination. Results of this theses show, that the most acceptable combination of fertilization for cultivation is N2S2 (0,9 g/pot NH4NO3; 45 mg/kg soil (NH4)2SO4), because of the largest content of nutritionally important fatty acids, e.g. oleic, linolic, linoleic acids. Whereas like at least acceptable combination of fertilization was evaluated N2S0 and N3S0.
Klíčová slova
hnojivo, Camelina sativa, mastné kyseliny, GC-FID
Klíčová slova v angličtině
fertlizer, Camelina sativa, fatty acids, GC-FID
Rozsah průvodní práce
71 s., 2 s. obr. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
V teoretické části této práce byla charakterizována olejnina lnička setá (Camelina sativa) a její využití z nutričního i technologického hlediska. V praktické části této práce byly stanoveny mastné kyseliny ve vzorcích lničky a jejich obsah byl sledován v závislosti na kombinacích hnojení. Pro stanovení vzorků byla nalezena a optimalizována metoda esterifikace mastných kyselin s následným využitím GC-FID. Z výsledků této práce vyplývá, že jako nejvhodnější pro pěstování byla vyhodnocena kombinace hnojení N2S2(0,9 g/nádoba NH4NO3; 45 mg/kg zeminy (NH4)2SO4), u níž byl zjištěn z hlediska výživy nejvyšší obsah všech významných mastných kyselin, zejména pak kyseliny olejové, linolové a linolenové. Naopak jako nejméně vhodné se ukázaly kombinace hnojení N2S0 a N3S0.
Anotace v angličtině
There was described oil bearing crop Camelina sativa in theoretical part of this theses and its usage from nutritive and technological aspect. There were determined fatty acids in practical part of this theses and their volume was observed in relation to combination of fertilization. There was discovered and optimized a method of fatty acids esters esterification with post-utilization on GC-FID for Camelina samples determination. Results of this theses show, that the most acceptable combination of fertilization for cultivation is N2S2 (0,9 g/pot NH4NO3; 45 mg/kg soil (NH4)2SO4), because of the largest content of nutritionally important fatty acids, e.g. oleic, linolic, linoleic acids. Whereas like at least acceptable combination of fertilization was evaluated N2S0 and N3S0.
Klíčová slova
hnojivo, Camelina sativa, mastné kyseliny, GC-FID
Klíčová slova v angličtině
fertlizer, Camelina sativa, fatty acids, GC-FID
Zásady pro vypracování
I. Teoretická část:
Zpracovat literární rešerži o Lničce seté (obecná charakterizace této olejniny, její použití, možnosti stanovení mastných kyselin v této olejnině, její výhody, či nevýhody oproti ostatním olejninám).
II. Praktická část:
Nalezení nejvhodnější metody homogenizace vzorku a metody pro stanovení mastných kyselin v Lničce seté.
Zásady pro vypracování
I. Teoretická část:
Zpracovat literární rešerži o Lničce seté (obecná charakterizace této olejniny, její použití, možnosti stanovení mastných kyselin v této olejnině, její výhody, či nevýhody oproti ostatním olejninám).
II. Praktická část:
Nalezení nejvhodnější metody homogenizace vzorku a metody pro stanovení mastných kyselin v Lničce seté.
Seznam doporučené literatury
[1] STRAŠIL, Z.: Základy pěstování a možnosti využití lničky seté. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2008, 25 s., ISBN 978-80-87011-75-1
[2] ZUBR, J.: Oil-seed crop: camelina sativa, Industrial Crops and Products, 1997, 6, 113-119.
[3] NARASIMBULU, S.B, KIRTI, P.B., BHATT, S.R., SHYAM PRAKASH, CHOPRA, V.L.: Intergenetic protoplast vision between Brassica carinata and Camelina sativa. Plant Cell Reports, 1994, 13, 657 - 660.
[4] ZUBR, J.: Qualitative variation of Camelina sativa seed from different locations.Industrial Crops and Products, 2003, 17, 161-169.
Seznam doporučené literatury
[1] STRAŠIL, Z.: Základy pěstování a možnosti využití lničky seté. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2008, 25 s., ISBN 978-80-87011-75-1
[2] ZUBR, J.: Oil-seed crop: camelina sativa, Industrial Crops and Products, 1997, 6, 113-119.
[3] NARASIMBULU, S.B, KIRTI, P.B., BHATT, S.R., SHYAM PRAKASH, CHOPRA, V.L.: Intergenetic protoplast vision between Brassica carinata and Camelina sativa. Plant Cell Reports, 1994, 13, 657 - 660.
[4] ZUBR, J.: Qualitative variation of Camelina sativa seed from different locations.Industrial Crops and Products, 2003, 17, 161-169.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
schémata
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Komise neměla dotazy. Student se v problematice orientuje, rozumí jí.