Cílem mé diplomové práce bylo sledovat aminokyselinové složení vybraných druhů basidiomycet. Převažujícími aminokyselinami byli u plodnic basidiomycet kyselina glutamová a asparagová. Dále se práce zabývá schopností jednotlivých druhů basidiomycet kumulovat toxické prvky, tato vlastnost se nejvíce projevila u rodu Lycoperdon.
Anotace v angličtině
The objective of my thesis was to monitor amino acid composition of selected species basidiocarp. The predominant amino acids were in fructification basidiomycet glutamic acid and aspartic acid. Further, the work is engaged with the ability of each species basidiocarp accumulate toxic elements, this feature is most apparent in the genus Lycoperdon.
Cílem mé diplomové práce bylo sledovat aminokyselinové složení vybraných druhů basidiomycet. Převažujícími aminokyselinami byli u plodnic basidiomycet kyselina glutamová a asparagová. Dále se práce zabývá schopností jednotlivých druhů basidiomycet kumulovat toxické prvky, tato vlastnost se nejvíce projevila u rodu Lycoperdon.
Anotace v angličtině
The objective of my thesis was to monitor amino acid composition of selected species basidiocarp. The predominant amino acids were in fructification basidiomycet glutamic acid and aspartic acid. Further, the work is engaged with the ability of each species basidiocarp accumulate toxic elements, this feature is most apparent in the genus Lycoperdon.
Popište problematiku výskytu dusíkatých látek v potravinách.
Detailně zpracujte poznatky o chemickém složení plodnic bazidiomycet.
II. Praktická část
Proveďte odběr vzorků vybraných druhů plodnic hub.
U vzorků hub se zaměřte na chemické analýzy, zejména aminokyselinové složení.
Zásady pro vypracování
I. Teoretická část
Popište problematiku výskytu dusíkatých látek v potravinách.
Detailně zpracujte poznatky o chemickém složení plodnic bazidiomycet.
II. Praktická část
Proveďte odběr vzorků vybraných druhů plodnic hub.
U vzorků hub se zaměřte na chemické analýzy, zejména aminokyselinové složení.
Seznam doporučené literatury
[1] PURVES, W. - SADAVA, D. - ORIANS, G. H. - HELLER, H. C.: Life: The Science of Biology. Sinauer Associates : Sunderland, 2004, 1121 pp.
[2] VELÍŠEK, J. 1999. Chemie potravin I. Ossis : Tábor, 1999, 352 s.
[3] SMOTLACHA, M.: Smotlachův atlas hub: Praha, 1999, 271 s.
[4] NOVOTNÝ, F.: Metodiky chemických rozborů pro hodnocení kvality odrůd: Brno, 2000, 555 s.
Seznam doporučené literatury
[1] PURVES, W. - SADAVA, D. - ORIANS, G. H. - HELLER, H. C.: Life: The Science of Biology. Sinauer Associates : Sunderland, 2004, 1121 pp.
[2] VELÍŠEK, J. 1999. Chemie potravin I. Ossis : Tábor, 1999, 352 s.
[3] SMOTLACHA, M.: Smotlachův atlas hub: Praha, 1999, 271 s.
[4] NOVOTNÝ, F.: Metodiky chemických rozborů pro hodnocení kvality odrůd: Brno, 2000, 555 s.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Doc. Ing. Hrabě J., Ph.D.: jak souvisí bazicita aminokyselin s jejich disociací?
Doc. Ing. Fišera M. CSc.: jaká atomizace byla použita při metodě AAS?
Prof. Ing. Kopec K., DrSc.: kolik chitinu je v sušině hub? Je chitin pro člověka využitelný?
Studentka zvládla zkoušenou problematiku velmi dobře. Odpovídala logicky, dopustila se dílčích nepřesností.